doplynouti

dok. kniž. (kam) 1. plynutím někam dospět: vrak lodi doplynul k pobřeží doplul; doplynula k němu nas…

dřevoplyn

, -u m. motor. slang. dřevný plyn; dřevoplynový příd.: d. pohon; d-é zařízení

dvojplyn

, -u m. (6. j. -u) směs vodního plynu a svítiplynu

meziplyn

, -u m. motor. slang. přidání paliva (tzv. přidání plynu) při řazení z vyššího rychlostního stupně n…

odplyniti

(3. mn. -í), odplynovati dok. tech. (co) zbavit plynu, odvést z něčeho plyn: o. napájecí vody v kote…

odplynouti

dok. poněk. kniž. 1. plynutím se vzdálit: vlny, jež odplynou; (od té doby) už mnoho vody odplynulo t…

odplyňovací

, odplynovací příd. tech. určený, sloužící k odplyňování (odplynování)

odplyňovač

, odplynovač, -e m. tech. odplyňovací (odplynovací) zařízeni: o. vody v napájecí stanici parních kot…

odplynovati

v. odplyniti

†oplynouti

dok. k oplývat; nabýt něčeho v hojnosti, v nadbytku: dary tvými oplynul (Čel.)

plyn

, -u m. (6. j. -u) 1. látka s malou vnitřní soudržností, měnící značně svůj objem vlivem teploty a t…

plynárenský

příd. k plynárna: p. průmysl; p. výrobek; tech. p-á pec v níž se vyrábí svítiplyn, p-é uhlí vhodné p…

plynárenství

, -í s. výr. průmyslové odvětví zabývající se výrobou topného plynu, zejm. svítiplynu, a jeho rozvod…

plynárna

, -y ž. (2. mn. -ren) výrobna topného plynu, zejm. svítiplynu; → zdrob. plynárnička, -y ž.

*plynárník

, -a m. (6. mn. -cích) plynárenský odborník, technik (Ner.)

plynatý

příd. obsahující plyn, bohatý plynem: bubliny p-ého bahna (Čap.-Ch.); → podst. plynatost, -i ž. med.…

-plyněti

jen s předp.: z-

-plyniti

jen s předp.: od-, pro-, z-

plynný

I příd. k plyn; jsoucí ve stavu plynu, mající ráz plynu: p-á hmota; otrava p-m jedem; obal z p-é mlh…

plynný

II příd. 1. lehce, nepřerušovaně, souvisle probíhající, plynoucí: p. proud řeči nepřetržitý, plynulý…

plyno-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova plyn, a to 1. jako s jejím předměte…

plynobeton

, -u m. stav. slang. plynový beton

plynofikace

, -e ž. tech. zavádění, zavedení plynu, zvl. pro topení a svícení: urychlit p-i

plynojem

, -u m. (6. j. -u) tech. uzavřená nádrž na plyn, obyč. na svítiplyn: p. mokrý utěsněný vodou; p. suc…

plynosilikát

, -u m. (6. j. -u) stav. vápenný beton s plynotvornou přísadou

plynotěsný

příd. tech. nepropouštějící plyn, bezpečný proti plynu, neprodyšný: p. kryt; → přísl. plynotěsně: p.…

plynotvorný

příd. vyvíjející plyn: p-á látka

plynovod

, -u m. (6. j. -u) tech. potrubí, kterým se rozvádí plyn, zprav. svítiplyn; plynové potrubí: dálkový…

plynouti

ned. (bud. poplyne) 1. pomalu, zvolna téci: potok plynul lukami; slzy jí plynuly po tváři; všechno p…

plynovati

ned. řidč. 1. (co) plnit plynem, zprav. jedovatým, a tím zbavovat hmyzu ap.: plynováním vyhubit štěn…

plynovatý

příd. vyvíjející plyn: p-á paliva, → podst. plynovatost, -i ž.

plynový

příd. 1. týkající se nějak plynu: p-é saze, zplodiny vznikající z plynu; p-é bublinky; p-é potrubí p…

plynulý

příd. lehce, souvisle probíhající, plynoucí; nepřetržitý, nepřerušovaný: p. pohyb paží; p-é zásobová…

*podplynouti

dok. kniž. (kam; kde) proniknout plynutím, plutím pod něco n. pod něčím: podplynuli (Bruncvík se lve…

poloplynový

příd. zbož. p-é uhlí mající menší spalovací teplo než plynové

poplynu

ned. bud. k plynouti (v. po- III 1) (vedle budu plynout)

proplyniti

dok. (3. mn. -í) naplnit, nasytit plynem: p. místnost zamořenou hmyzem zaplynovat; zeměd. p. osivo;

protiplynový

příd. sloužící k ochraně před bojovými plyny: p-á maska ochranná (odb.); p-á ochrana protichemická (…

†přeplynouti

dok. (co) plynutím přes něco se dostat: moře p. (Čel.); přen. první zvuk přeplynul dívčí rty (Tyl)

připlynouti

dok. kniž. (kam) plynutím dospět, přiblížit se, přijít: sta loděk připlyne připluje; připlyne a mile…

rozplynouti se

, poněk. zast. rozplynouti dok. 1. (~; v čem) změnit se, zejm. např. z tuhé pevné látky v kapalnou a…

rozplynovati se

v. rozplývati se

rozplynulý

(řidč. rozplynutý Tyl, Neff) příd. zast. takový, kt. se rozplynul (ve význ. 1, 3, 4): hvězdy r-é (Má…

splynouti

dok. 1. (~; s čím, kým; več) spojit se neznatelně v jeden celek; sloučit se: hlasy zcela splynuly; ř…

splynulina

, -y ž. řidč. kniž. něco splynulého: s. představ (Ath.); jaz. zast. s-y souhlásky artikulačně složen…

splynulý

příd. řidč. takový, kt. splynul (ve význ. 1): s-é barvy; s-é koruny starých lip; → přísl. splynule:

svítiplyn

, -u m. (6. j. -u) plyn vznikající suchou destilací uhlí a užívaný k svícení a topení; plyn 2: vařit…

uplynouti

dok. 1. (o čase) minout 1, uběhnout 4, utéci 5: neuplynulo ani půl hodiny; zaplatit před uplynutím l…

uplynulý

příd. 1. takový, kt. právě uplynul (ve význ. 1); předcházející, předešlý 1, (právě) minulý 2 (op. ná…

vplynouti

dok. kniž. (kam) plynutím (ve význ. 1, 2) se dostat, dospět do něj. prostoru: (řeka) se vzpírá, než …

†výplyn

, -u (6. j. -u), †výplynek, -nku (6. mn. -ncích) m. projev 1, důsledek: požehnání otcovo přijal syn …

vyplynouti

dok. 1. poněk. kniž. (odkud; kam) plynutím se dostat ven: na papír vyplynuly z péra zelené čepičky (…

vyplynovati

dok. řidč. 1. (co, koho) plynováním (ve význ. 1) vyhubit: v. hmyz v místnosti 2. (co) k plynovat 1:

vyplynulý

příd. kniž. takový, kt. z něčeho vyplynul (ve význ. 6): bezděky v-é domněnky (Šim.)

*vzplynouti

dok. vyplynout: vzplynula důležitá otázka na všechny rty (Čech); rozl. od splynouti

*zaplynouti

dok. 1. krátce, chvíli plynout: (dlouhé vodní řasy) vodou zaplynou (Slád.) 2. (kam) odplynout 1: dáv…

zaplynovati

dok. 1. (co) zaplnit, zamořit plynem, zprav. jedovatým: z. skladiště, sklepy; z. nory; z. města za v…

zplyniti

(3. mn. -í), zplynovati dok. (co) 1. chem., tech. změnit v plyn: z. palivo, petrolej; tlakové zplyno…

zplynovací

, řidč. zplyňovací příd. sloužící, určený k zplynování, zplyňování: chem., tech. z. stanice

zplynovati

v. zplyniti