arsen

[-zén], arzén, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) prvek zn. As, jehož sloučeniny, prudce jedovaté, slou…

arsenovodík

[-ze-], arzenovodík, -u m. chem. plynná sloučenina arzénu a vodíku, prudce jedovatá

arsenový

v. arsen

ibsenovský

příd. charakteristický pro dramatika Ibsena; jsoucí v jeho duchu: i-á analýza společnosti; i. patos

lisena

[-zé-], lizéna (dř. ps. též lesena, lezéna), -y ž. (z něm. driv. fr.) stav. plochý výstupek ve zdi, …

nadnesený

příd. 1. lehce se nadnášející: virtuózně n-é taneční pohyby 2. přehnaný, nadsazený, přepjatý: n-é ce…

povznesený

, povznešený příd. 1. citově vzrušený; zanícený, slavnostní: expr. p-á nálada bujná, veselá, rozjaře…

roztřesený

příd. třesoucí se, třaslavý; vyjadřující rozechvění, rozrušení; dojatý: r-é ruce; r-á stařenka; r-é …

sena

, -y ž. (z fr. driv. arab.), senes, -u m. (6. j. -u) (z něm.) lékár. senové listy, lusky; senový, se…

senný

(†senní), řidč. senový příd. k seno: s-ná vůně; s-ové brigády na seno; vozy s-í (Wint.); med. s-ná r…

seno

, -a s. (6. j. -ě) 1. první tráva sklizená na lukách; vůbec usušená tráva (sloužící jako pícnina): s…

senomet

, -u m. (6. j. -u) zeměd. pneumatický dopravník na seno

senoseč

, -e ž. sklízení, sklizeň sena; doba, období této sklizně: opožděná s.

senosek

, -a m. (Lum.), senoseka, -y ž. (Baar) nář. chřástal

senoseky

, -sek ž. pomn. zast. řidč. senoseč (Slád.)

senový

I, II v. senný a sena

zhnusený

příd. takový, kt. byl zhnusen, naplněný hnusem; znechucený: z. člověk; → přísl. zhnuseně: z. mluvit;…