*oslzavělý

příd. takový, kt. oslzavěl: o-é oči (Vrba)

*oslzavěti

dok. (3. mn. -ějí) oslzet: hned v očích oslzavěl (Šlej.)

slza

, -y (zast. a nář. slze Tyl, Něm. aj., nář. sluza Mart., -e) ž. 1. kapka tekutiny, kt. vyměšují zvlá…

slzavěti

ned. (3. mn. -ějí) zř. stávat se slzavým: oko slzavělo (Jak.) ○ předp. o-

slzavý

(*slzivý Havl.) příd. k slzeti 1. řidč. slzící, zaslzený; zř. tvořený slzami (ve význ. 1), slzný 1: