Nalezeno 28 heslových statí.
nesportovec | , -vce m. kdo nepěstuje sport: posluchači sportovci i n-i |
nesportovní | příd. 1. nemající vztah ke sportu; nemající znaky sportovce n. předpoklady ke sportování: n. typ 2. |
odtransportovati | dok. (koho, co) přepravit transportem jinam: o. vězně do koncentračního tábora; o. raněné; o. vojska |
pasport | (řidč. hovor. †pašport Haš.), -u m. (6. j. -u, -ě) (z fr.) †1. průvodní list, cestovní pas, průkaz (… |
pasportisace | [-tyza-], pasportizace, -e ž. ekon. sestavení, sestavování pasportů; pasportisační, pasportizační př… |
přetransportovati | dok. (co, koho) přemístit transportem; přepravit 1, převézt 1: p. zboží |
sport | I, -u m. (6. j. -u) (z angl.) 1. tělesná cvičení, pohybová činnost, hry ap. prováděné zprav. soutěži… |
sport | II, -u m. (6. j. -u) (z angl.) zeměd., zahr. náhle vzniklá odrůda (sorta) rostliny při šlechtění (zv… |
sportiště | v. sportoviště |
sportka | , -y ž. sázková hra, v kt. se sází na vylosování růz. druhů sportů označených čísly: výsledky sazky … |
sportovati | ned. pěstovat sport(y): sportuje i ve stáří; sportovali v zimě v létě ○ předp. za- si |
sportovec | , -vce, řidč. poněk. zast. sportovník, -a (6. mn. -cích) (Sez., Čap.-Ch.) m. (sportovkyně, -ě ž., 2.… |
sportoviště | (*sportiště Lid. nov.), -ě s. (2. mn. -šť) místo, kde se provozuje sport I |
sportovní | příd. k sport I 1: s. výkon; s. utkání; s. hry; s. hřiště; s. organizace; s. gymnastika; s. veřejnos… |
*sportovnický | příd. souvisící se sportováním, týkající se sportovců: vymykala se s-ému dívčímu průměru (H. Dvoř.);… |
*sportovnictví | , -í s. pěstování, sportu, záliba ve sportu (Vach.) |
sportovník | v. sportovec |
sportsman | [-men i -man], -a m. (sportsmanka, -y ž.) (z angl.) řidč. poněk. zast. sportovec: s. tělem i duší; r… |
sportumilovný | příd. řidč. milující sport I 1: s-á veřejnost, mládež; → podst. -milovnost, -i ž. |
transport | , -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. doprava 1, přeprava, převoz 1 osob n. věcí: raněný nebyl schopen … |
*transportace | , -e ž. transportování, transport 1: snazší t. (Lum.) |
transportér | , -u m. (z fr.) tech. zařízení pro plynulou dopravu materiálu pomocí nekonečného pásu; dopravník: me… |
transportka | , -y ž. tech. slang. řidč. transportér: potrhané t-y (Olb.) |
transportní | v. transport |
transportovati | ned. i dok. (koho, co) dopravovat, dopravit, převážet, převézt s doprovodem, asistencí: t. zajatce, … |
všesportovní | příd. týkající se všech sportů, souvisící s pěstováním všech sportů: v. hry |
vysportovaný | příd. řidč. sportem otužený, vytrénovaný: v-é tělo (Lid. nov.) |
zasportovat si | dok. (s chutí) se věnovat něj. dobu sportování (v. za- II): z. si o dovolené; z. si na novém stadión… |