*bělostrakatý

příd. bíle strakatý, s bílými skvrnami: b. kůň (Jir.)

černostrakatý

příd. mající černé skvrny: č. skot, vepř

červenostrakatý

příd. červeně strakatý: č. skot s hnědě rudými skvrnami na srsti

*postrakatit

dok. (3. mn. -í, trp. -těn) expr. (co) učinit strakatým: p. papír (Havl.); přen. jeho řeč je postrak…

straka

, -y ž. 1. černobílý pták s dlouhým ocasem, příbuzný havranu: skřek straky; štěbetavá jako s.; je zv…

strakamakatý

příd. ob. expr. nápadný pestrou různobarevností; velice strakatý: s-é šátky (Konr.); přen. s-á zkomo…

strakapoud

, strakapúd, poněk. zast. ob. strakapoun, -a m. pestře zbarvený pták z příbuzenstva datla: vypadat j…

strakapounský

příd. poněk. zast. ob. připomínající strakapouna: s-é livreje (Hol.)

strakatěti

ned. (3. mn. -ějí) stávat se strakatým: chmel strakatí, nebyl včas postříkán; — strakatěti se ned. j…

strakatina

, -y ž. 1. strakatá směsice: s. pentlí, fáborů, sukní; s. políček; přen. expr. rozmanitá, nesourodá …

strakatiti se

ned. (3. mn. -í, podst. -tění) být strakatý, jevit se strakatým; strakatět se: ulice strakatily se u…

strakatítko

, -a s. nář. strakatá látka z různobarevné příze n. bavlny: kostkovaná s-a (Baar)

strakatítkový

příd. nář. k strakatítko: sukně s-á (Baar) strakatá

strakatý

příd. 1. (*strakavý Koll.) mající rozmanité, zprav. nápadné, křiklavé barvy; pestrobarevný, barevný …

*zastrakatiti se

(3. mn. -í), *zastrakatěti se (3. mn. -ějí) dok. 1. stát se strakatým, zprav. krátce, na chvíli: uli…

zestrakatělý

příd. řidč. takový, kt. zestrakatěl: (kvítím) z-é louky

zestrakatěti

dok. (3. mn. -ějí) stát se strakatým: zestrakatěl mu obličej; stráň zestrakatí květy

žlutostrakatý

příd. žlutě strakatý: zeměd. ž. skot se žlutými skvrnami na srsti