strup

, -u m. (6. j. -u) 1. zaschlá vrstva (zprav. krve n. hnisu) na ráně n. vředu: tělo pokryté vředy a s…

*strupatina

, -y ž. něco strupatého, drsného, hrbolatého: s. mechu (Neff)

strupatý

příd. pokrytý strupy: s-á kůže; s. obličej strupovitý; přen. (o něčem hrbolatém, drsném:) s-á kůra (…

strupovatěti

ned. (3. mn. -ějí) řidč. stávat se strupatým, strupovitým: korové pletivo větví strupovatí ○ předp.

strupovitost

, -i ž. zeměd. choroba bramborových hlíz projevující se znetvořením slupky, způsobená parazitem z ro…

strupovitý

příd. pokrytý strupy, mající mnoho strupů; strupatý: s-á kůže; přen. s-á zeď hrbolatá; expr. s-á pís…

zestrupovatěti

dok. (3. mn. -ějí) řidč. stát se strupovitým: zestrupovatění celého těla