Nalezeno 32 heslových statí.
božítělový | příd. vztahující se k svátku Božího těla: b. průvod |
ochraptělý | příd. 1. takový, kt. ochraptěl: o-á zpěvačka; být o.; přen. expr. o-á trumpeta 2. (o hlase, zvuku) c… |
ošuntělý | příd. ob. expr. ošumělý, obnošený, opotřebovaný: o. kožich; o-á peněženka; přen. o-é slovo otřelé, o… |
píštěl | , -e m. i ž. (z něm. driv. lat.) med. rourovitá dutina (umělá n. patologická) spojující tělní dutiny… |
převtělovati se | ned. k převtěliti se: staré názory o duších převtělujících se ve zvířata; přen. tvořit jest p. se (Š… |
přivtělovati | , přivtělovati se ned. kniž. k přivtěliti, přivtěliti se: p. tovární podniky k znárodněnému průmyslu… |
svraštělý | (*svraštilý, *svrasčelý Kar., *svrásčelý, *svrasčilý, *svrašťovatělý Ner.) příd. takový, kt. se svra… |
tělo | , -a s. (6. j. -e) 1. lidský, živočišný, rostlinný organismus zvl. ve své vnější podobě a projevech:… |
tělo- | první část složených slov spojující část druhou s významem slova tělo jako s jejím předmětem (tělocv… |
tělocvičiti | ned. (3. mn. -í) poněk. zast. provozovat tělocvik: t. několik hodin (Právo l.); tělocvična, -y ž. (2… |
tělotvorný | příd. řidč. kniž. tvořící tělo: t-é látky |
tělověda | , -y ž. nauka o stavbě a činnosti orgánů těla, zprav. lidského; somatologie; tělovědný příd. |
tělovýchova | , -y ž. systematické a všestranné zdokonalování těla vštěpováním hygienických návyků a prováděním tě… |
-tělovati | jen s předp.: v-, v- se |
tělový | příd. k tělo 1: t-á barva narůžovělá; t-á vůně; biol. t-é buňky; → přísl. tělově kniž.; → podst. těl… |
vtělovati | ned. k vtěliti: kniž. v. svou vidinu do kovu (Zey.); v. myšlenku na plátno (Jir.); přen. v. sliby v … |
zbankrotělý | (*zbankrotilý Staš.) příd. takový, kt. zbankrotěl: z. továrník, kupec; přen. expr. z-í literáti (Čap… |
zdětinštělý | , řidč. zdětinělý (Staš.) příd. takový, kt. zdětinštěl: z. stařec infantilní, senilní; z-á mysl; → p… |
zesvětštělý | příd. takový, kt. zesvětštěl: z-á renesance; → podst. zesvětštělost, -i ž.: z. kněžstva |
zesýrovatělý | příd. řidč. takový, kt. zesýrovatěl: přen. z. obličej (Sova); → podst. *zesýrovatělost, -i ž. (Havl.… |
zhranatělý | příd. takový, kt. zhranatěl; hranatý: z. kmen; z-é jablko; – řidč. expr. z. chlapec neohrabaný, obhr… |
*zchlapečtělý | příd. takový, kt. zchlapečtěl (O. Schein.); → podst. *zchlapečtělost, -i ž. |
zchlapštělost | , -i ž. 1. řidč. expr. vlastnost toho, kdo (n. co) je zchlapštělý: z. chování †2. poddanost, závislo… |
*zchlapštělý | příd. expr. takový, kt. se stal chlapským (ve význ. 2), zhrubělý 1: z-á pijačka (Lit. nov.); → podst… |
zkornatělý | příd. takový, kt. zkornatěl; ztvrdlý, ztuhlý: z-é bláto; z-é boty; řidč. z. chléb (Pujm.) okoralý; z… |
zkostnatělý | příd. takový, kt. zkostnatěl (ve význ. 1): z. úředník nepružný, kostnatý; z-é úřadování toporné; z. … |
zledovatělý | příd. takový, kt. zledovatěl; zledovělý: z-á cesta, půda; z. sníh; z-é větve; přen. z-á tvář (Čech);… |
zlidštělý | příd. takový, kt. zlidštěl: z-é božstvo; z. společenský řád; z. pohled; z-é chování; → podst. zlidšt… |
zpanštělý | , řidč. zpanštilý příd. takový, kt. zpanštěl, kt. (se) zpanštil; popanštělý: z-í měšťané; byla stroj… |
zploštělý | příd. takový, kt. zploštěl: z-á hlava, prsa plochá, ploská; z. nos rozpláclý, rozplesklý; bot. plavu… |
zrezavělý | , zrezivělý, zrezovatělý, řidč. zrezatělý (*zerzivělý Vrba) příd. takový, kt. zrezavěl: z. plech rez… |
zvodnatělý | příd. takový, kt. zvodnatěl: z. sníh; dívá se rozevřenýma, jako z-ma očima (Jah.); → podst. *zvodnat… |