†maštaléř

, †maštalíř, -e m. správce konírny (Wint., Mař.)

talíř

, -e m. (z něm. driv. rom.) 1. mírně prohloubená nádoba zprav. kruhovitého tvaru sloužící k podávání…

talířek

, -řku m. (6. mn. -řcích) zdrob. k talíř 1, 2: dezertní t.; t. na kompot miska; – expr. t. polévky (…

*talířovat

ned. rozdělovat talíře (ve význ. 1) na stoly: pikolík talířoval (Klička)

talířovitý

příd. připomínající talíř (ve význ. 1): t-á čepice; t-é listy; → přísl. talířovitě

talířový

příd. k talíř 1, 2: t. soubor talířů; t-á obchůzka (Jah.) (dř.) s talířem na vybírání peněz; t. tvar…