atelektasa

[-áza], atelektáza, -y ž. (z řec. zákl.) med. bezvzdušnost plic

entelechie

, -e ž. (z řec.) filos. (v aristotelské filosofii) schopnost látky nabýt určité formy

fototelegraf

, -u m. (6. j. -u) pošt. zařízení sloužící k přenášení obrazů (fotografií, plánů, rukopisů ap.) na d…

fototelegram

, -u m. (6. j. -u) pošt. obrázek, plán n. listina dopravované fototelegrafními přístroji

intelekt

, -u m. (6. j. -u) (z lat.) schopnost myšlení; rozum: mít silný i.; převaha i-u nad citem, účast i-u…

intelektuál

, -a m. (1. mn. -ové) (intelektuálka, -y ž.) (z lat.) vzdělanec duševně pracující: spolupráce dělník…

intelektualisace

[-za-], intelektualizace, -e ž. (z lat. zákl.) kniž. intelektualizování: i. epické náplně; i. smyslů…

intelektualismus

[-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) kniž. zdůrazňování prvků rozumových; směr zdůrazňující …

intelektualisovati

[-zo-], intelektualizovati ned. i dok. (z lat.) kniž. (co) zdůrazňovat, zdůraznit rozumové prvky v n…

intelektualista

, -y m. (1. mn. -é) (z lat. zákl.) kniž. kdo zdůrazňuje prvky rozumové; stoupenec intelektualismu: t…

intelektualita

, -y ž. (z lat.) kniž. 1. rozumovost: vypjatá i. *2. vrstva intelektuálů: sympatie evropské i-y (pro…

intelektuální

(méně vhodně intelektuelní) příd. vztahující se k intelektu; rozumový: i. úroveň; i. kvality; i. poc…

intelektuálský

, intelektuálství v. intelektuál

intelektuálština

, -y ž. hanl. jednání, vlastnosti intelektuálů, přepjatá spekulativnost, odtrženost od života; intel…

kastel

, -u m. (6. j. -u) (z lat.) starověká pevnost, tvrz: římské k-y; → zdrob. *kastelek, -lku m. (Ner.)

Kostelec

, -lce m. v míst. jm.: K., K. nad Černými lesy, K. nad Labem, K. nad Orlicí, K. na Hané, Červený K. …

mikrotelefon

, -u m. (6. j. -u) část telefonního aparátu obsahující sluchátko a mikrofon

natelefonovat se

dok. i ned. usilovně a mnoho, často telefonovat (v. na- II): co se natelefonovavali, než auto přijel…

obtelefonovat

dok. hovor. (koho, co) postupně telefonicky u někoho n. někde něco zařídit, vyjednat: o. všechny zná…

obtelefonovávat

ned. hovor. k obtelefonovat: o. kina

odtelefonovati

dok. 1. (co) telefonickým rozhovorem oznámit, telefonicky vyřídit, odpovědět: místo psaní všechno od…

odtelegrafovati

dok. (co) 1. telegramem oznámit, odpovědět: odtelegrafoval, že přijede 2. splnit úkol telegrafovat:

pantelír

, panteler v. pantalír

pastel

, -u m. (6. j. -u) (z it.) 1. barevná křída užívaná v malířství: malovat p-em 2. výtv. technika malo…

postel

, -e ž. (nář. m. Nov.) kus nábytku určený ke spaní; lůžko 1: dřevěná, kovová, skládací p.; p-e s mat…

protelefonovati

dok. (co) 1. utratit telefonováním: p. mnoho peněz 2. strávit (čas) telefonováním: p. skoro celý den

protelegrafovati

dok. (co) utratit telegrafováním: p. značnou částku měsíčně

přeintelektualisovaný

[-zo-], přeintelektualizovaný příd. velmi, přespříliš intelektualizovaný: p-á literatura

radiotelefon

, -u m. (6. j. -u) sděl. tech. radiotelefonické zařízení, radiotelefonický přístroj; radiotelefonie

radiotelegraf

, -u m. (6. j. -u) sděl. tech. radiotelegrafické zařízení, radiotelegrafický přístroj; bezdrátový te…

radiotelegram

, -u m. (6. j. -u) sděl. tech. telegram poslaný radiotelegraficky; radiogram 2

radiotelekomunikace

[-ny-], -e ž. sděl. tech. komunikace, spojení na dálku pomocí rádiových, elektromagnetických vln

radiotelemechanika

[-ny-], -y ž. sděl. tech. ovládání růz. přístrojů na dálku pomocí rádiových, elektromagnetických vln

radiotelemetrie

, -e ž. sděl. tech. přenos měřených údajů na dálku pomocí rádiových, elektromagnetických vln; radiot…

radioteleskop

, -u m. (6. j. -u) odb. přístroj k zjišťování rádiového záření z vesmíru a k určování jeho intenzity…

rychlotelegraf

, -u m. (6. j. -u) sděl. tech. strojní telegraf; rychlotelegrafie, -e ž. sděl. tech. strojní telegra…

semtele

, -te s. žert. hlupák (ze jsem tele, pův. v aprílových žertech): ty se mnou děláš, jako bych byl s.

spřátelený

příd. přátelský: s-é národy; s-é armády; kapitáni s-ch loďstev (Hoffm.); → přísl. *spřáteleně: s. ml…

Telč

, -e ž. město na Moravě; telčský, telečský příd.: t-á historická rezervace

tele

, -te s. 1. (zast. a nář. též telce Jir., týle Lum., Něm.) mládě skotu: odstavit, odchovat t.; ♦ sto…

tele-

první část složených slov spojující část druhou s významem řec. slova téle daleko, a to 1. jako s je…

telefon

, -u m. (6. j. -u) 1. zařízení k přenášení zvuku, zprav. řeči, na dálku elektrickým vedením: státní,…

telefonisace

[-nyz-], telefonizace, -e ž. zavádění, zavedení telefonu, telefonického spojení: t. krkonošské oblas…

telefonista

[-ny-], -y m. (1. mn. -é) (telefonistka, -y ž.) pracovník obsluhující telefonní zařízení, telefonní …

telefonovati

ned. 1. (~; komu, s kým; kam) dorozumívat se, hovořit telefonicky: rád telefonuje; t. známému, se zn…

telefonometrie

, -e ž. sděl. tech. měření přenosových vlastností telefonních zařízení; telefonometrický příd.

telefoto

, -a s. (6. j. -u) hovor., publ. fototelegram (pošt.): příjem a vysílání telefot; t. CTK

telegnose

[-gnóze], -e ž. psych. schopnost někt. osob poznávat předměty a události vnějšího světa bez účasti z…

telegonie

[-ny-], -e ž. biol. domnělé uplatňování vlivu prvního oploditele samice na další její potomstvo

telegraf

, -u m. (6. j. -u) 1. zařízení, přístroj elektricky na dálku přenášející smluvenými značkami psané z…

telegram

, -u m. (6. j. -u) telegrafická zpráva; blanket s touto zprávou: poslat, doručit t.; soustrastný, bl…

telekardiograf

[-dy-], -u m. (6. j. -u) med. kardiograf umožňující zápis srdeční činnosti na dálku

telekinese

[-ze], telekineze, -e ž. psych. předpokládaná schopnost vyvolávat mechanické účinky (pohyby) působen…

telekomunikace

[-ny-], -e ž. odb. 1. sdělovací technika 2. zprav. mn. zařízení sdělovací techniky; řidč. instituce,…

telemechanika

[-ny-], -y ž. 1. tech. řízení činnosti strojů, zařízení ap. na dálku; nauka o tom 2. zařízení k ovlá…

telemetr

, -u m. odb. řidč. dálkoměr; telemetrie, -e ž. odb. měření na dálku (např. v raket. tech.); měření t…

teleobjektiv

[-tý-], -u m. (6. j. -u) fyz. (v optice) objektiv pro záběry vzdálených předmětů: vyměnit t.; filmov…

telepat

(1. mn. -i, -ové), telepatik [-ty-] (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích), -a m. (telepatka, -y ž.) člověk s…

telerecording

[-ko-], -u m. (z řec. + angl.) sděl. tech. záznam televizního obrazu na film; telerecordingový příd.…

teleskop

, -u m. (6. j. -u) 1. fyz. dalekohled (zvl. hvězdářský) 2. motor. slang. teleskopická vidlice; teles…

televise

[-iz-], televize, -e ž. (z řec. + lat. zákl.) 1. vysílání, přenos obrazu na dálku pomocí elektromagn…

telecí

příd. k tele 1; telatům vlastní, z telete pocházející: t. oči, přen. expr. s tupým výrazem; t. mozek…

telečský

v. Telč

telemark

, -u m. (6. mn. -cích) sport. (dř. v lyžařství) švih ke změně směru jízdy n. k zastavení (nazv. podl…

telení

, -í s. geol. t. ledovců odlamování ker z ledovce na mořském pobřeží; v. též teliti se

teleolog

, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) (z řec.) kdo se zabývá teleologií, kdo teleologicky chápe dění světa…

teletina

, -y ž. 1. vydělaná (vyčiněná) telecí kůže: svršková t.; kožešnická t.; kniha vázaná v t-ě; vak z t-…

teletinec

, -nce m. teletník (Hol.)

teletinový

příd. k teletina 1: kožel. t. velur; t-á useň; t. semiš

teletník

, -u, -a m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) chlév pro telata (ve význ. 1): vzdušné t-y; — *teletník, -a m.

telex

, -u m. (6. j. -u) (zkr. slovo z angl. Teleprinter exchange) dálnopisná služba pro přímý styk účastn…

vytelefonovat

dok. hovor. (co) telefonováním zjistit, vyřídit: v. informace; v. (si) nocleh

*zákostelní

(Tech. obzor), *zákostelský (Šmil.), *zákostelecký (Wint.) příd. jsoucí ze zákostelí, na zákostelí

zatelefonovati

dok. (komu: co komu) k telefonovati (ned.): z. příteli; z. pro lékaře, pro auto; – z. výsledek závod…

zatelegrafovati

dok. (komu, co komu) k telegrafovati (ned.): z. otci; z. pro rodiče; z., že přijede návštěva

zintelektualisovati

[s-i-zo- i zi-], zintelektualizovati dok. řidč. kniž. (co, koho) k intelektualizovati (ned.): věřil …

zintelektuálněti

[s-i- i zi-] dok. (3. mn. -ějí) kniž. stát se intelektuálním: senzitivní hrdina původní verze značně…

*zintelektuálštěti

[s-i- i zi-] dok. (3. mn. -ějí) kniž. stát se intelektuálským (Kultura)

ztelefonisovati

[-nyzo-], ztelefonizovati dok. řidč. (co) k telefonizovati (ned.): z. okres