mikrotelefon

, -u m. (6. j. -u) část telefonního aparátu obsahující sluchátko a mikrofon

natelefonovat se

dok. i ned. usilovně a mnoho, často telefonovat (v. na- II): co se natelefonovavali, než auto přijel…

obtelefonovat

dok. hovor. (koho, co) postupně telefonicky u někoho n. někde něco zařídit, vyjednat: o. všechny zná…

obtelefonovávat

ned. hovor. k obtelefonovat: o. kina

odtelefonovati

dok. 1. (co) telefonickým rozhovorem oznámit, telefonicky vyřídit, odpovědět: místo psaní všechno od…

protelefonovati

dok. (co) 1. utratit telefonováním: p. mnoho peněz 2. strávit (čas) telefonováním: p. skoro celý den

radiotelefon

, -u m. (6. j. -u) sděl. tech. radiotelefonické zařízení, radiotelefonický přístroj; radiotelefonie

telefon

, -u m. (6. j. -u) 1. zařízení k přenášení zvuku, zprav. řeči, na dálku elektrickým vedením: státní,…

telefonisace

[-nyz-], telefonizace, -e ž. zavádění, zavedení telefonu, telefonického spojení: t. krkonošské oblas…

telefonista

[-ny-], -y m. (1. mn. -é) (telefonistka, -y ž.) pracovník obsluhující telefonní zařízení, telefonní …

telefonovati

ned. 1. (~; komu, s kým; kam) dorozumívat se, hovořit telefonicky: rád telefonuje; t. známému, se zn…

telefonometrie

, -e ž. sděl. tech. měření přenosových vlastností telefonních zařízení; telefonometrický příd.

vytelefonovat

dok. hovor. (co) telefonováním zjistit, vyřídit: v. informace; v. (si) nocleh

zatelefonovati

dok. (komu: co komu) k telefonovati (ned.): z. příteli; z. pro lékaře, pro auto; – z. výsledek závod…

ztelefonisovati

[-nyzo-], ztelefonizovati dok. řidč. (co) k telefonizovati (ned.): z. okres