nízkouhlíkový

, řidč. nízkouhlíkatý příd. hut. n-ová ocel obsahující malé množství uhlíku

okrouhlík

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. nář. krajáč (Rais) 2. nář. okrouhlík, okruhlík kořenáč (Něm.) 3.…

okruhlík

v. okrouhlík

osuhlík

, -a m. (6. mn. -cích) zast. a nář. drsný, hrubý (osuhlý) člověk (Čap.-Ch.)

přítruhlík

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích), přítruhlí, -í s. 1. (též *přítruhla, -y ž.) přihrádka v truhle, op…

sirouhlík

, -u m. (6. j. -u) chem. jedovatá, silně hořlavá a explozívní kapalná sloučenina síry a uhlíku, důle…

truhlík

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) (z něm. zákl.) 1. hranatá, zprav. dřevěná nádoba na sypké hmoty n. …

truhlíkový

příd. k truhlík, -u 1: t. tvar; t-á nádoba připomínající truhlík; stav. t. nosník dutý, plnostěnný, …

uhel

, uhle, uhlu m. (6. j. -i, -u) 1. nedokonale spálená látka, zprav. dřevo: spálit na u.; výtv. zuheln…

uhlík

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. zdrob. k uhel: kreslit u-em (Baar); – z kamen vypadly žhavé u-y;…

uhlíkatý

příd. odb. obsahující uhlík: chem. u-é sloučeniny, látky; ker. u-é výrobky

uhlíkovitý

příd. řidč. připomínající uhlík (ve význ. 1): u-é oči (Čap.-Ch.) jako uhlíky, uhlíkové; → přísl. *uh…

uhlíkový

příd. k uhlík: u-é oči (Čap.-Ch.) jako uhlíky, uhlíkovité; – odb. obsahující uhlík (ve význ. 2), vyr…

vysokouhlíkový

, řidč. vysokouhlíkatý příd. hut. v-ová ocel obsahující velké množství uhlíku