dovírati

, dovírati se ned. k dovříti I, dovříti se

nevíra

, -y ž. nedostatek víry, důvěry, nevěření, nedostatek důvěřování; nevěra 1: n. v lidstvo; n. v sebe;…

odevírat

v. otvírati

otvírací

příd. takový, kt. je možno otevřít, kt. se otvírá; určený k otvírání: o. okno; – o. hodina (v obchod…

otvírač

(*otvěrač Scheinpflug, *otvíratel Choch.), -e m. (živ.) řidč. kdo něco otvírá: o. vrat; — otvírač, -…

otvíratelný

, řidč. otvíravý příd. takový, kt. může být otvírán: o-é stěny kabiny; o-vá okna

otvírati

, otevírati (ob. odevírat Svět. aj.) ned. k otevříti: o. dveře dokořán; o. zámek, pečeti, – o. dům, …

otvíravý

v. otvíratelný

pootevírati

v. pootvírati

pootvírati

, pootevírati dok. řidč. (co) postupně n. hromadně otevřít; pozotvírat, zotvírat: p. všechna okna

pootvírati

I, pootevírati, pootvírati se, pootevírati se ned. k pootevříti, pootevříti se: p. pomalu dveře; p. …

porozvírati

dok. řidč. (co) postupně rozevřít: dveře byly porozvírány (E. Jel.)

porozvírati

I, porozvírati se ned. k porozevříti, porozevříti se: p. dlaň; – rány se porozvíraly

pozavírati

dok. 1. (co) postupně n. hromadně zavřít: p. okna; p. ústa nespokojencům; – p. školy 2. (koho, co) h…

pozotvírati

dok. řidč. (co) postupně zotvírat: p. okna; pozotvírané zásuvky

přivírací

příd. sloužící k přivírání: p. klapka (u přívodu plynu ap.)

přivírati

ned. k přivříti: p. okna; – p. víčka, oči; přen. přivíral obě oči (Baar) dělal, že o tom neví; – řid…

přizavírati

ned. řidč. k přizavříti: p. oči (Lier)

rozvěrač

, řidč. rozvírač, -e m. med. nástroj k rozvírání dutin, ran ap.: břišní, hrudní r.; r. úst; anat. ro…

rozvírací

(rozvěrací Klicp.) příd. řidč. takový, kt. může být rozevřen n. rozvírán: r. nůž

rozvírač

v. rozvěrač

rozvírati

, řidč. rozevírati ned. k rozevříti: r. knihu; r. dveře; r. oči; přen. r. své srdce (Hora); – r. deš…

rychlouzávěr

[-o-u-], -u m. tech. zařízení k rychlému uzavírání potrubí; rychlouzavírací příd.: tech. r. ventil

samouzavírací

[-o-u-] příd. takový, kt. se samočinně uzavírá: tech. s. ventil

sebevíra

, -y ž. řidč. víra v sebe samého: ztratit s-u

svěrací

, řidč. svírací příd. určený, sloužící k svírání, sevření: s. zařízení; s. kazajka omezující možnost…

svírací

v. svěrací

svírati

ned. k sevříti: s. rty, čelisti; řekněte mi, babičko má, co že rány svírá (Ner.); to víno svírá stah…

svíravý

(*svěravý Vrba, K. Čap.) příd. k svírati; svírající 1. řidč. kniž. pevně tisknoucí, obepínající: s-á…

škvíra

, -y ž. mezera 1, skulina, štěrbina: škvíry ve zdivu, v podlaze, ve dveřích; ucpat škvíru; vidět dov…

†uvírati

ned. k uvříti II: u. oči přivírat; – u. dveře zavírat

uzavírací

příd. 1. sloužící k uzavírání, uzavření (zvl. ve význ. 2-4) něčeho: u. zařízení, součást uzávěrová;

uzavíratelný

příd. takový, kt. může být uzavírán, uzavřen (ve význ. 2, 3): u-é regály; – vod. u-á vpusť

†uzavírati

dok. (co, koho) postupně zavřít, pozavírat: nahlédla, zdali vše uzavíráno (Něm.); – zmocnivše se čel…

uzavírati

I ned. k uzavříti: u. dveře, okna; – u. pokoj, krám; u. zásuvku na zámek uzamykat; – u. pavlač mříží…

víra

(†věra Čel., Slád. aj.), -y ž. (2. mn. věr) 1. věření, důvěra 1; přesvědčení (o čem): v. v sebe, v č…

-vírati

jen s předp.: do-, do- se, ot(e)-, ot(e)- se, při-, při- se, roz(e)-, roz(e)- se (poroz-, poroz- se)

vyvírati

v. vyvěrati

zanevírati

ned. řidč. poněk. zast. k zanevříti: zanevírala na všechny a na každého (Nor); netřeba, aby na ni za…

zavírací

(*zavěrací Čap.-Ch.) příd. 1. takový, kt. je možno zavřít, kt. se zavírá: z. nůž, špendlík; panenka …

zavírač

, -e m. (živ.) řidč. kdo něco zavírá: z. schránky (R. právo); — zavírač, -e m. (neživ.) stav., tech.…

†zavíradlo

(*zavěradlo Jir.), -a s. (2. mn. -del) 1. zařízení k zavírání něčeho: dřevěná z-a v oknech (Lum.) 2.…

zavírati

ned. k zavříti; uzavírat: z. okna, z. za sebou, z. dveře na klíč zamykat; z. před někým (dveře), pře…

zotevírati

v. zotvírati

zotvírati

[s-o- i zo-] (*zotevírati Vrchl.) dok. (co) postupně, hromadně otevřít: z. všechny dveře, okna pozot…

*zpootvírati

dok. (co) postupně otevřít, pootevřít: z. truhly (Hol.)

*zpozavírati

dok. (co, koho) pozavírat: místnosti jsou zpozavírány (Maj.); – měla by je (lidi) vláda z. do blázin…

zrozvírati

dok. řidč. (co) postupně otevřít: všechny krabice zrozvírali

zuzavírati

[s-u- i zu-] dok. řidč. (co) postupně uzavřít: zuzavíral všechny dveře; z. okna

†zvírati se

(Čel., Klicp.), †zvírati (Hol.) ned. vířit 2