protivítr

, -větru m. vítr vanoucí v opačném směru k pohybu něčeho: letadlo překonává sílu p-u

pudivítr

, -a m. (1. mn. -tři, -trové) expr. splašený, ztřeštěný člověk; splašenec, ztřeštěnec: kluk byl tak …

vítr

, větru m. (5. j. větře, 1. mn. větry, bás. větrové) 1. pohyb, proudění vzduchu horizontálním směrem…