bezvýchodný

příd. *1. nemající východ: b-é bludiště 2. neposkytující východisko, naději na zlepšení: b. zmatek; …

blízkovýchodní

příd. řidč. k Blízký východ: b. státy

dalekovýchodní

příd. k Daleký východ: d. oblasti

dálnovýchodní

příd. k Dálný východ: d. loďstvo Sovětského svazu

jednovýchodný

příd. jaz. řidč., zast. j-é přídavné jméno mající v 1. pádě jednotného čísla stejnou koncovku pro vš…

jihojihovýchod

, -u m. (6. j. -ě) světová strana mezi jihem a jihovýchodem; jihojihovýchodní příd.: → přísl. jihoji…

jihovýchod

, -u m. (6. j. -ě) světová strana mezi jihem a východem; jihovýchodní příd.: státy j. Evropy; j. Asi…

řeckovýchodní

příd. řidč. pravoslavný: ř. církev

severoseverovýchod

, -u m. (6. j. -ě) světová strana mezi severem a severovýchodem; severoseverovýchodní příd.; → přísl…

severovýchod

, -u m. (6. j. -ě) světová strana mezi severem a východem: řeka teče na s.; severovýchodní příd.: s.…

středovýchodní

příd. řidč. k Střední východ: s. nafta ze zemí Středního východu

trojvýchodný

příd. jaz. řidč., zast. t-é přídavné jméno mající v 1. pádě jednotného čísla trojí různé zakončení p…

východ

, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. místo, kudy se odněkud vychází (ve význ. 1): v. z domu; hlavní, vedlejší v…

východisko

, -a (mn. 2. -sk, -sek, 6. -cích, -kách), řidč. východiště, -ě (2. mn. -šť) s. 1. místo, z kt. někdo…

východiskový

příd. k východisko 2: hlavní v-á these (Sez.) výchozí; v. význam předložek (NŘ)

východní

příd. 1. ležící, vyskytující se na východě; směřující k východu n. od východu: v. strana města; v. a…

*východnický

příd. k východník: v-á linie (V. Kop.)

*východnictví

, -í s. východní orientace kulturní a politická (Vlastiv.)

východník

, -a m. (6. mn. -cích) řidč. přívrženec, stoupenec východní orientace kulturní a politické: je (Hole…

*východnost

, -i ž. východní ráz: je to (Leningrad) město západní na rozdíl od moskevské v-i (Maj.)

východo-

první část složených slov spojující část druhou s významem slov východ, východní, a to 1. jako s jej…

východoafrický

příd. k východní Afrika: v-čtí černoši; zeměd. v-á ovce

východoasijský

příd. k východní Asie: v-é země

východoberlínský

příd. k východní Berlín; týkající se Berlína jako hlavního města NDR: v-é úřady; v. magistrát

Východočech

, -a m. (6. mn. -ších) (Východočeška, -y ž.) obyvatel východních Čech n. tamější rodák: rodilý V.; s…

východoevropský

příd. k východní Evropa: v-é země; hvězd. v. čas pásmový čas pro místa okolo 30° východní délky (s v…

východofranský

, východofrancký příd. k východní Franky: hist. v-á říše (v 9. stol.) ležící na území dnešního Bavor…

východojihovýchod

, -u m. (6. j. -ě) světová strana mezi východem a jihovýchodem; východojihovýchodní příd.; → přísl.

*východojižní

příd. směřující na východ a na jih: v. svah (Třeb.)

východomoravský

příd. k východní Morava: v-á nářečí moravskoslovenská

východoněmecký

příd. k východní Německo; řidč. týkající se NDR: v-á kolonizace; – v-á měna

východopruský

příd. k Východní Prusko: zeměd. v. kůň

východořímský

příd. hist. v-á (n. V-á) říše vzniklá z východní části říše římské a zahrnující Řecko a ostatní země…

východoseverovýchod

, -u m. (6. j. -ě) světová strana mezi východem a severovýchodem; východoseverovýchodní příd.; → pří…

východosibiřský

příd. k východní Sibiř: v-á naftová základna

východoslovanský

příd. k východní Slované: v-é národy, jazyky ruský, ukrajinský, běloruský

východoslovenský

příd. k východní Slovensko: v. lid; v-é nářečí; V-é železárny, n. p.; V. kraj (správní jednotka)

východový

příd. k východ 1, 7: zastavit se před v-ou děrou (Nor); – polygr. v-á řádka poslední, zprav. kratší …

západovýchodní

příd. směřující od západu k východu: z. komunikace