provzduchovati

v. provzdušovati

provzdušovati

, řidč. provzdušňovati, řidč. provzduchovati ned. odb. k provzdušiti, provzdušniti: provzdušování vo…

vzduch

, -u m. (zprav. jen j.) 1. směs kyslíku, dusíku a jiných plynných součástí obklopující zeměkouli a v…

vzducho-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova vzduch, a to 1. jako s jejím předmě…

vzduchojem

, -u m. (6. j. -u) tech. zásobník vzduchu: v. kompresoru

vzduchokapalinový

příd. tech. v-á brzda ovládaná tlakem kapaliny působeným stlačeným vzduchem ze vzduchojemu

vzducholoď

, -di, -dě ž. (mn. 1., 4. -i, -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -děmi, -ďmi) letadlo lehčí než vzduch, opatřen…

*vzduchomil

, -a m. (1. mn. -ové) milovník (čistého) vzduchu (Čech)

*vzduchomorný

příd. ničící, otravující vzduch: v-á Praha (Něm.)

vzduchoplavba

, -y ž. (2. mn. -veb) 1. zast. létání vzduchem balónem n. vzducholodí; kniž. letectví vůbec; vzducho…

vzduchoprázdný

příd. jsoucí bez vzduchu n. se silně zředěným vzduchem: v. prostor; přen. žít, pracovat ve v-ém pros…

vzduchotechnika

[-ny-], -y ž. technický obor zabývající se úpravou vzduchu pro větrání, klimatizaci, sušení, dopravu…

vzduchotěsný

příd. nepropouštějící vzduch; hermetický 1, neprodyšný: v-á nádoba; v. uzávěr; → přísl. vzduchotěsně

vzduchovod

, -u m. (6. j. -u) tech. zařízení (potrubí, kanál ap.) pro rozvod vzduchu (při větrání, vytápění, kl…

vzduchovací

příd. odb. určený, sloužící ke vzduchování akvária: v. hadička, motorek

vzduchovati

ned. (~; co) odb. přivádět někam vzduch, větrat 1: v. akvárium; vzduchování pařenišť, skleníků ○ pře…

*vzduchovitý

příd. vzdušný 3: v-á postava (Třeb.)

vzduchovka

, -y ž. (2. mn. -vek) puška, v kt. se střela uvádí do pohybu stlačeným vzduchem: cvičení ve střelbě …

*vzduchovkový

příd. k vzduchovka: v-á pistole (Lid. nov.)

vzduchovna

, -y ž. (2. mn. -ven) hud. součást varhan, odkud proudí vzduch do píšťal

vzduchový

příd. k vzduch 1. vztahující se k vzduchu, obsahující vzduch, určený pro vzduch ap.; vzdušný 1: v. p…