kovozemědělec

, -lce m. řidč. slang. (dř.) tovární dělník vlastnící zemědělskou půdu a zabývající se i zemědělství…

malozemědělec

, -lce m. zemědělec hospodařící na pozemcích malé celkové výměry, malý, drobný zemědělec; malorolník…

nezemědělec

, -lce m. kdo není zemědělec: příděl půdy n-ům

nezemědělský

příd. jiný než zemědělský: n. majetek; n. dělník; n-é vrstvy

polozemědělský

příd.: p. kraj

pozemědělštiti

dok. (co) učinit zemědělským, dodat zemědělského rázu: odb. pozemědělštění země dosažení jednostrann…

pozemědělšťovati

ned. k pozemědělštiti

†zemanín

, †zeměnín (Šus.), -a m. (1. mn. -i, -ové) zeman 1: vypadal jako zemanín (Wint.)

země

, zem, -ě ž. (j. 4. zemi, zem, 5. -ě, -i) 1. čast. země nebeské těleso obývané lidmi, tento svět; ze…

země-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova země, a to 1. jako s jejím předměte…

zeměbrana

, -y ž. voj. hist. (v Rakousku-Uhersku) část ozbrojených sil organizovaná pro každou zemi zvlášť a u…

zemědělec

, -lce m. (zemědělka, -y, řidč. zemědělkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, ž.) kdo pracuje na obdělávání půd…

zemědíl

, -u m. (6. j. -e, -u) řidč. kontinent 1, světadíl, pevnina 2: africký z. (John); procestovat všechn…

zemědým

, -u m. (6. j. -u) drobná bylinka s šedavě zelenými jemně dělenými lístky; bot. rod Fumaria: z. léka…

*zeměhajič

, -e m. zeměbranec (Jir.)

zeměhryz

, -a m. (1. mn. -ové) řidč. hanl. 1. zemědělec: drobní, ubozí z-ové; bouřící se z-ové před panskými …

*zeměchtivý

příd. chtivý panství, země: z-í němečtí císaři (Havl.)

zeměkoule

, -e ž. 1. země 1: Sovětský svaz zabírá šestinu z.; bídnějšího tvora na z-i není (Hál.) na světě; na…

zeměkruh

, -u m. (6. mn. -zích) zř. a bás. zemský povrch, zeměkoule 1: což není místa dosti na širém z-u pro …

zeměměřictví

, -í s. geodézie; zeměměřický příd.: z-é práce geodetické; škol. střední průmyslová škola z-á; → pří…

zeměměřič

, -e m. (zeměměřička, -y ž.) geodet, geometr: zkušený z.; zeměměřičský příd.: z. kurs, přístroj; zem…

†zeměpán

, -a m. 1. (†-paní, -í ž.) panovník 1, vládce 1: mocný, nejmilostivější z.; z. pro blaho národů svýc…

zeměpás

, -u m. (6. j. -u, -e) kniž. zemský pás: cizí vzdálené z-y; v kterém z-u rodí se ještě kouzelníci (S…

zeměpis

, -u m. (6. j. -e, -u) věda o přírodních a společenských jevech v jednotlivých oblastech na povrchu …

zeměpisec

, -sce m. 1. odborník v zeměpise; geograf: zprávy starověkých z-ů; největší z. své doby 2. učitel ze…

zeměplaz

, -a m. (1. mn. -i, -ové) kniž. živočich plazící se po zemi; plaz: sbírá všelijaké žížaly, byliny, z…

zeměspráva

, -y ž. (kdysi) zemská správa, vláda: reforma z-y (Hol.); zeměsprávce, -e m. (5. j. -ce, 1. mn. -cov…

zeměstředný

příd. řidč. geocentrický (odb.): z-á soustava Ptolemaiova

*zeměsyn

, -a m. (5. j. -u, 1. mn. -ové) syn země, člověk: volný z. (Krásn.)

*zeměškůdce

, -e m. (5. j. -ce, 1. mn. -ové, -i) kdo škodí zemi (ve význ. 3), škůdce země (Heyd.)

zemětřas

, zemětřes (Klicp.), -u m. (6. j. -u) bás. zemětřesení 1: práce, jež přečká z-třas i živlů zlobu (Vr…

†zeměvláda

, -y ž. vláda nad urč. zemí (ve význ. 3): česká z. (Klicp.): †zeměvládce, -e m. (5. j. -ce, 1. mn. -…

zeměvrtný

příd. sloužící, vztahující se k zemnímu vrtání: z. stroj; z-á souprava; z. průzkum, průmysl, závod

†zeměznalec

, -lce m. geolog (Mikovec); †zeměznalecký (Lum.), †zeměznalský (Něm.) příd. geologický; †zeměznalect…

†zemězpyt

, -u m. (6. j. -u) geologie (Ner.); †zemězpytec, -tce m. geolog (Šaf.); †zemězpytný příd. geologický…

zemězrada

, -y ž. poněk. zast. vlastizrada: hanebná z.; zemězrádný příd. poněk. zast. vlastizrádný: z-é styky,…

zemězrádce

, -e m. (5. j. -ce) (zemězrádkyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní, Krásn.) poněk. zast. vlasti zrádce: měl …

zeměžluč

, -i, -e ž. (mn. 1., 4. -i, -e, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi) štíhlá bylina s hořkými listy a s růžovými…

zemědělskoprůmyslový

příd. týkající se zemědělského průmyslu: z-é výrobky

zemědělskotechnický

[-ny-] příd. týkající se zemědělské techniky: z-é studium; z-á výstava

zeměnín

v. zemanín