zlato, -a s. (6. j. -ě, řidč. -u) 1. lesklý, jasně žlutý drahý kov; výrobek z něho: ryzí, čisté z.; těžba zlata; rýžoviště zlata; tyto zkušenosti se nedají zlatem vyvážit jsou mimořádně cenné; je to vzácný člověk, do zlata aby ho zasadil zaslouží si mimořádné uznání; mluví, jako by z. krájel skoupě; nechci ho, ani kdyby byl ze zlata za nic na světě; mít srdce (jako) ze zlata laskavé, dobré; přen. v ust. spoj. zelené z. chmel; bílé z. cukr; černé z. uhlí; tekuté z. nafta; – skříňka s rodinným zlatem; není všecko z., co se třpytí (přísloví) dojem není zárukou vnitřní hodnoty; dobrá rada nad z. (přísloví); mluviti stříbro, mlčeti z. (přísloví) někdy je lépe mlčet než mluvit; chem. prvek ze skupiny drahých kovů, chemicky odolný, zn. Au; tech. bílé z. slitina zlata s paládiem n. niklem; červené z. slitina zlata s mědí; mincovní, lístkové, zlomkové, dukátové z.; peněž. zásoba zlata †2. zlatá mince: platit zlatem (Jir.) 3. pozlátko 1: z. na vazbách knih 4. kniž. a bás. co připomíná zlato (barvou, zvukem ap.): z. pšeničných klasů; má z. v hrdle krásný, jasně zvonivý hlas; ust. spoj. kočičí z. napodobenina zlata, zvětralá tmavá slída, biotit; potrav. (blaťácké) z. druh měkkého sýra sytě žluté barvy; uměl. řem. muzívní z. 5. expr. dobrá, ušlechtilá, drahá osoba: tatínek je z.; ty z. moje (Šim.); tohle děvče je pro mne z.; expr. zdrob., zprav. k 1, 5, zlatíčko, -a s.: maminčino z. milé dítě; počkej na mne, z. drahoušku