*bezezraký

příd. nemající zrak, jsoucí bez očí: b. obličej (Zey.)

bystrozrak

, -u m. *1. schopnost dobře vidět; pronikavost pozorování: osvědčit b. ve večerním šeru 2. duševní b…

čarozrak

, -u m. bás. kouzelný zrak: č. žen

dalekozraký

příd. 1. trpící dalekozrakostí (op. krátkozraký): drží knihu daleko od očí, je d.; oči stářím d-é 2.…

jasnozraký

příd. kniž. mající jasný zrak, jasné oči: j-á dívka (Slád.)

krátkozraký

příd. 1. trpící krátkozrakostí (op. dalekozraký): k-é oko; k. člověk 2. neprozíravý, neprozřetelný, …

†ostrozrak

, -u m. bystrozrak (Pal., Klicp.); †ostrozraký příd. bystrozraký: o. lovec (Tyl); – o. duch (Klicp.)…

přízrak

, -u m. (6. mn. -cích) neskutečný zjev, vybájený n. vyvolaný chorobným stavem mozku, zprav. děsivé p…

přízrakovitý

příd. řidč. mající podobu, povahu přízraku: p. průvod (Šim.) přízračný; p-á hrůza, p. život bez citu…

přízrakový

příd. řidč. k přízrak: p. rej (Nov.) přízračný; p-é rozměry (Sez.) děsivě obrovské

*sivozraký

příd. kniž. sivooký (Heyd.)

slabozraký

příd.: s-é děti; — zpodst. slabozraký, -ého m.: škola pro s-é; → podst. slabozrakost, -i ž. med. sta…

*temnozraký

příd.: t-á sestra (R. Svob.)

tupozraký

příd. med. trpící tupozrakostí: t-é oko; → podst. tupozrakost, -i ž. med. porucha vidění, při kt. ne…

vetchozraký

příd. řidč. med. trpící vetchozrakostí; → podst. -zrakost, -i ž. řidč. med. presbyopie

zázrak

, -u m. (6. mn. -cích) 1. (v idealist. a náboženském pojetí) skutek, kt. nelze vysvětlit známými pří…

*zázrakuplný

příd. plný zázraků: z-á minulost (J. J. Kol.)

zrak

, -u m. (6. mn. -cích) 1. (jen j. č.) smysl, kterým se vnímá světlo, barvy, tvary ap. reálného, hmot…

*zrakomluva

, -y ž. dorozumívání očima, mluva očí: rozuměl z-ě těchto lidiček (Weiss)

*zrakouštěti

dok. (3. mn. -ějí) stát se rakouským, přijmout rakouský ráz: musíte (básníci) hledět, abyste zrakouš…

zrakový

příd. k zrak 1: z. vjem, dojem; z. klam, přelud; z-é pole; anat. z-é orgány, ústrojí sloužící k vidě…