úraz, -u m. (6. j. -u, -e) 1. těžší poškození živého organismu, vzniklé zprav. zevním mechanickým zásahem; zranění, poranění, trauma (med.): pracovní ú.; přijít k ú-u; utrpět ú.; vyvázl při srážce bez ú-u; následky těžkého ú-u; pojištění proti ú-u; přen. citový ú. (M. Han.) otřes 2. škoda, poškození (vůbec): aby (láhev) nepřišla k ú-u (Herrm.); věřitelé nepřišli k ú-u (E. Jel.); úplný ú. (Durdík) nezdar 3. zast. překážka 2, potíž, obtíž, nesnáz 1; něco, co je působí: narazit na nepřekonatelný ú. (Hol.); běžné jen v ust. spoj. ú. byl v tom, že...; kámen ú-u příčina neúspěchu, zdroj obtíží, nesnází: kamenem ú-u bylo společné bydlení s rodiči †4. urážka 1: ú. cti (Pal.); horšího ú-u jim učiniti nebylo lze (Wint.)