čára, -y ž. (7. j. čárou, čarou, mn. 2. čar, 3. čárám, čarám, 6. čárách, čarách, 7. čárami, čarami) 1. souvislá řada bodů ležících těsně vedle sebe a splývajících v celek; linie, linka: rovná, křivá č.; rozdělit list čárou na dvě poloviny; pomezní č. hřiště; zlomková č.; spektrum z jasných čar; klikatá č. blesku; č. života na dlani rýha; novinové články pod čarou fejetony; uvést pod čárou literaturu jako poznámku pod textem na dolním okraji stránky; rovnou čarou přímo; to není kresba, to jsou takové čáry máry mazanice; přen. č. obzoru; temná č. lesa; udělat někomu čáru přes rozpočet zhatit jeho úmysly; geom. jednorozměrný útvar geometrický 2. myšlená linie: bitevní, demarkační, hraniční, vzdušná, inundační, regulační č.; cílová č.; vyhrát, prohrát na celé čáře úplně; zeměp. sněžná (zast. sněhová) č. hranice, kam až sahá věčný sníh 3. potravní č. (dř.) hranice, na níž se vybírá potravní daň *4. cesta: na zpáteční čáře posedíme (Hol.); zdrob. čárka v. t., čárečka, čárčička, -y ž.; v. též čáry