čerstvý příd. 1. nedávno vzniklý, připravený, opatřený; nový (op. starý): č. chléb; č-á voda; č-é máslo, vejce; č-á stopa; č-é zprávy, noviny; č. květ neuvadlý; věnec z čerstvých květin nikoli umělých; č. vzduch nevydýchaný, čistý, svěží; č-é prádlo nové n. čisté; horn. č-é větry vstupující do dolu z ovzduší; máme to v č-é paměti ještě si to dobře pamatujeme; udělat to za č-é paměti hned 2. odpočatý, svěží (op. unavený, vyčerpaný): č-é síly; č. kůň 3. hbitý, čilý, rychlý (op. pomalý): č-é děvče; č. posel; jít č-m krokem; meteor. č. vítr mající rychlost 27-35 km v hodině 4. chladný, svěží: č. vzduch; č-é ráno; přísl. čerstvě (*čerstvo, nář. čerstva): čerstvě napadlý sníh právě, nedávno; čerstvě zelený svěže; jít čerstvě, jeti čerstva (Havl.) rychle; čerstvo, rychleji! (Jir.); barva tak čerstva neschne (Rais) rychle; podst. čerstvost, -i ž.: č. vzduchu svěžest; č. prádla novost, čistost; č. nohou rychlost; sníst něco v č-i rychle