čtverec, -rce m. 1. geom. rovnostranný pravoúhlý čtyřúhelník 2. tvar rovnostranného pravoúhlého čtyřúhelníka; co má tento tvar: stavět, vysazovat do čtverce; rozdělit na čtverce; zahrada tvořila č.; č. náměstí; č. osvětleného okna; vápencový č. čtvercová dlažební kostka; mat. magický č. číselné schéma ve tvaru čtverce, v němž součty čísel v řadách, sloupcích i v úhlopříčkách jsou si rovny; log. logický č. grafické znázornění všech vztahů možných mezi soudy téhož obsahu; polygr. výplňkový materiál 3. mat. č. čísla, výrazu druhá mocnina; zdrob. čtvereček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách); čtverčík v. t.