čtyři čísl. zákl. (2. p. čtyř, 3. čtyřem, 6. čtyřech, 7. čtyřmi, ale čtyřma rukama, očima; ob. čtyry, čtyr, čtyrem atd.) 1. označuje počet 4: dvě a dvě jsou č.; čtverec má č. strany; č. koruny; č. světové strany; hrát na č. ruce o současné hře dvou pianistů na témž klavíru; žít v těchto čtyřech stěnách v této místnosti, přen. o samotě, v ústraní; jezdit čtyřmi čtyřspřežím; ob. vědět něco tak jistě, jako že dvakrát dvě jsou č. zcela určitě; to je tak jisté, jako že dvakrát dvě jsou č. nelze o tom pochybovat; hospodaří od pěti k čtyřem spěje k úpadku; říci si něco mezi čtyřma očima beze svědků; žert. mít č. oči užívat brejlí; ob. držet se něčeho, někde všema čtyřma pevně; ob. expr. nedostanou mě tam ani čtyrma (tj. čtyřspřežím) žádnou mocí; brát všema čtyřma (tj. rukama i nohama) být hrabivý; hist. pakt čtyř úmluva o odtržení území od ČSR uzavřená Velkou Británií, Francií, Itálií a Německem 30. září 1938 v Mnichově 2. ob. v někt. spoj. vyjadřuje velkou míru činnosti: dělá, cpe se za č., roztahuje se, hrne se jako č. mnoho, příliš, přespříliš; čtyřikrát čísl. nás. příslovečná; čtvrtý čísl. řad. v. t.; čtverý čísl. druh. v. t.; zpodst. čtvero v. čtverý; čtvrtina, -y ž. v. t.; čtyřka, -y ž. v. t.