široký příd. (2. st. širší) 1. mající veliký rozměr na šířku (ve význ. 1), zvětšený do šířky (op. úzký): š. průjezd; š. list lopuchu; š-á řeka, cesta; š-á ústa; š-á dlaň; košile se š-mi rukávy; š-á pentle; š-á střecha klobouku; š-á v bocích; š-á bába (A. Mrš.) silná, tlustá; bojovat na š-é frontě, přen. proti četným nepřátelům; zast. š. tolar (Wint.) (kdysi) ražený v severním Německu, několikanásobek tolaru; přen. hlas k neuvěření š. (Ner.) zvučný; upadnout, natáhnout se, ležet jak š. tak dlouhý; být širší než delší velmi tlustý; mít š-é srdce (Ner.) nebýt věrný v lásce; film., fot. š-é plátno pro promítání širokoúhlého filmu; anat. š. sval zádový; zeměd. setí na široko ručním rozhazováním, nikoli do řádků; zool. kovařík š.; vážka š-á; jaz. zast. š-á samohláska otevřená 2. mající na šířku určitý udaný rozměr: pokoj š. čtyři metry; jak je ta látka š-á? 3. poněk. kniž. rozkládající se na všechny strany; rozlehlý 1, rozsáhlý 1, širý 1: š-á volná příroda (Mrš.); š-é moře (Tyl); š-é nebe (Olb.); š. svět (Ner.); š. daleký kraj (Rais); š. les (Erb.); š-é lípy (Erb.) rozložité; běžné v předl. spoj. do široka (ps. též doširoka) rozložená koruna stromu; mít š. rozhled volný výhled do velké vzdálenosti, přen. dobrou znalost věcí, přehled; š-á ruská duše (K. Čap.) velkorysá; zast., často iron. širší vlast (Dyk aj.) monarchie rakousko-uherská 4. do značné šíře (ve význ. 3) rozvinutý, poměrně značný, velký; mající velký rozsah (ve význ. 2): š-á úvěrová základna; š-é rozvinutí politické práce; š-é uplatnění nových metod; mít š-é zájmy mnohostranné; mít š-ou škálu možností značnou; š-é pole činnosti; š. rozvoj průmyslu; sjednotit v širším měřítku (Z. Nej.); š-é svědomí ne příliš přísné, otrlé, otupělé; zast. zasluhovat širší paměti (Pal.); – š-á definice; š. pojem; v širším, š-ém smyslu slova 5. často též širší týkající se značného, co největšího počtu lidí z urč. okruhu (veřejnosti ap.): otevřít výstavu š-é, širší veřejnosti; přednášky pro širší okruh posluchačů; cestopisy určené pro š-é obecenstvo (Klost.); zatoužil, aby úspěch vešel v širší známost (Vanč.); zboží š-é spotřeby; dějiny pro širší čtenářstvo napsané (Jir.); proniknout do širších kruhů; vyhovět přání š-ch vrstev zákazníků 6. řidč. a poněk. zast. (o jazykových projevech) obšírný 2, obsáhlý, podrobný, zevrubný: š-é výklady; š-é řeči (Wint.); povídání (Klost.); vypravování (Staš.); líčit š-mi slovy (Klicp.); dlouhé a š-é psaní (Sab.); běžné v předl. spoj. ze široka (ps. též zeširoka) se rozpovídal; v. též doširoka, zeširoka; zpodst. široko, -a s. široký prostor: sám a sám š-em dalekem jezdím (Rais); zprav. v předl. spoj. z š-a (a) daleka, z daleka (a) š-a z velké vzdálenosti; svatebčané se sjížděli z š-a a daleka (Hál.); přísl. široce v. t., široko v. t.; podst. širokost, -i ž. řidč.: š., plochost, kulatost (prsou) (Stroup.); – š. (hradu) od východu k západu 24 sáhy (Koll.); – kniž. š. země (Jir.); š. světa (K. Čap.); – š. humoru (Lum.); š. svědomí (Mach.); š. kritéria (Kar.); š. zástupů (Vanč.) početnost; – poněk. zast. s š-í vypisovat (Ath.)