šváb, -a m. (z něm.) rovnokřídlý hmyz s měkkými krovkami n. bez křídel: pelech plný švábů a štěnic; prášek proti švábům; expr. slézají se jako švábi (na pivo); je otrávený jako š. (Poláč.) úplně; je hubený, jako by šváby louskal velice; má švába na mozku (zhrub.) je hloupý, tupý, potrhlý; nasadit někomu švába (čast. mouchu, brouka) do hlavy vzbudit pochyby, podezření, znepokojivé myšlenky; zool. rod Blatta: š. obecný