švagr (dř. ps. též švakr), -a m. (1. mn. -ři, řidč. -rové) (švagrová, -é, nář. švagrina, -y, Preis., ž.) (z něm.) bratr manžela n. manželky, manžel sestry n. sestry druhého z manželů: nastávající š.; expr. zdrob. švagřík, -a (6. mn. -cích), švagříček, -čka (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích), švagřínek, -nka (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích) m. (švagříčková, -é, švagřička (Hol.), -y ž.); švagrovský příd.: š-á pomoc; vyřídit š-é pozdravy (Ben.); přísl. švagrovsky: š. se navštěvovat