úmysl (*úsmysl Sab.), -u m. (6. j. -u) uvážená snaha něco učinit, zamýšlené jednání; záměr: má ú., v ú-u odejít; pojmout, chovat ú.; vrátil se s ú-em vše napravit předsevzetím; udělal to ve zlém ú-u; udělal to s ú-em, z ú-u úmyslně; udělal to s nejlepším ú-em chtěl prospět; udělal to bez ú-u neúmyslně; expr. má zaječí ú-y chce utéci; cesta do pekla je vydlážděna samými dobrými ú-y neuskutečněné dobré úmysly nejsou k ničemu