řeka, -y ž. 1. větší přirozený vodní tok: ústí, povodí řeky; na břehu řeky; potok se vlévá do řeky; ř. hučí; dravá, hluboká ř.; ř. sv. Vavřince; mytol. ř. zapomnění (v podsvětí) Léthé; přen. (o něčem ve velkém množství tekoucím, pohybujícím se, plynoucím): řeky krve, slz, potu; ř. lidí přitéká do nádraží (Bran.); ř. života (Nový); zeměp. hlavní ř.; dopr. splavná ř. 2. co nějak řeku připomíná; dějep. vlnitý pás v erbu; polygr. zprav. řeky (v sazbě) svislé pruhy prázdných míst vzniklé velkými mezerami mezi slovy; zdrob. říčka, -y ž.