šunka, -y ž. (2. mn. -nek) (z něm.) uzená vepřová kýta: pražská š.; plátky šunky; krájet šunku; ob. expr. nebudete (si) válet šunky (Bran.) lenošit; prohánět někomu šunky (Řez.) mít ho k práci, být na něj přísný; expr. zdrob. šunčička (*šunečka Glaz.), -y ž.; šunkový příd.: š. salám; š-á kost od šunky; kuch. š-é flíčky; přísl. šunkově: š. růžový