ženský příd. 1. týkající se ženy jakožto příslušnice pohlaví: ž-é pohlaví; ž-é tělo; drobné ž-é ruce; ž-á postava; ž. hlas; ž. sbor; ž-é (ruční) práce; ž. klobouk dámský; ž-é romány určené ženám, mající zprav. jen milostnou tematiku a nižší literární úroveň; (Karlštejn,) kam nesmí ž-á noha vkročit (Vrchl.) žena; jdi pryč, to není pro ž-é uši pro ženy; sedět po žensku na koních (Olb.) s nohama spuštěnýma po jedné straně koně, nikoli obkročmo; zaplatí ž-ou daň (Mart.) porodí; ž-á emancipace; ž-á otázka emancipační; ž-é nemoci, choroby postihující pohlavní ústrojí ženy; ž. lékař gynekolog; ž-é lékařství gynekologie; ž-á sestra (dř.) porodní asistentka; ob. ž-é věci měsíčky, řidč. porod; ž-á práce (Erb.) porod; zast. ž-á pleť (Havl., Krásn.) ženy; anat. ž-é pohlavní ústrojí; biol. ž. pohlavní hormon; jaz. ž. rod; liter. ž. rým s rytmickým důrazem na předposlední rýmující se slabice (op. mužský); bot. zast. ž-é květy samičí 2. u žen obvyklý, ženám vlastní, zejm. mající vynikající, kladné vlastnosti žen: ž. instinkt; ž-á zvědavost, marnivost; úhledné ž-é písmo; ž. půvab; ž-á jemnost, něha, mírnost; ž-á obětavost; ž. cit; ž. soucit; tohle je mi čistě ž-é! (Maj.) typické pro ženy; přál bych si, abys byla trochu ženštější jemnější; je na tom vidět ž-ou ruku dobré zacházení, ošetřování †3. nemužný, zženštilý, zbabělý: kvílení ž-é (J. z Hv.); zpodst. ženská v. t.: přísl. k 1, 2 žensky: ž. drobné zuby; – chovat se, myslit, cítit ž.; všecky pohyby její byly ž. měkké, elegantní (Rais); podst. ženskost v. t.