acetylen [-én], acetylén, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) chem. nenasycený uhlovodík, plyn vznikající např. při rozkladu karbidu vápenatého vodou, dř. užívaný hojně k svícení; acetylenový, acetylénový příd.: a-é světlo, a-á lampa