bíti ned. (1. j. biji, rozk. bij, min. bil, trp. bit) 1. (čím oč, nač; do čeho; ~) působit nárazy, údery; tlouci, bušit, bouchat, mlátit: b. holí o zem, na dveře; déšť bije do oken, o dlažbu; b. na buben; hodiny bijí (půlnoc) odbíjejí; bije poledne; zvony bily na poplach; hrom bije; srdce bije tepe, buší; rámusí, dělá, jako když hrom bije hlučně, spěšně; bila jeho poslední hodinka umíral; to bije do očí je to nápadné 2. (co, koho; po kom; do čeho) zasazovat někomu rány, ubližovat někomu ranami; tlouci, mlátit; řidč. (co) rozbíjet: b. koně, neposlušné dítě; zakázat bití; byl bit jako žito velice; kůň bil po chodcích kopal; b. do koní; b. hrnce (Vrchl.) roztloukat; přen. expr. b. do toho, b. do poměrů ostře kritizovat, napadat je 3. (co: †do koho) ranami usmrcovat; zabíjet: b. mouchy; zast. b. do nepřátel, přen. potírat, pronásledovat je 4. ob. (kam, na koho; nač) záměrně upozorňovat v řeči, činit narážky, zmiňovat se o někom s úmyslem dotknout se ho; narážet: věděla, kam (nač) tou řečí bije 5. kart. slang. (co) přebíjet: b. eso trumfem †6. b. mince razit †7. střílet: b. z děl (Jir.); bíti se ned. (s kým, čím; zač) 1. ranami n. zbraněmi zápasit: prát se, rvát se; bojovat, válčit: b. se s kluky na ulici; b. se s nepřáteli; bili se jako lvi; b. se za vlast; b. se mít souboj; přen. b. se s protivníky, s osudem, za svou ideu; dovede se v životě b. 2. nář. (o hodinách) bít, odbíjet: hodiny se bijí 3. (o barvách, částech oděvu ap.) nehodit se k sobě, být v rozporu, působit křiklavě ○ předp. do-, na-, o-, od-, po-, pod-, pro-, pro- se, pře-, při-, roz-, s-, u-, u- se, v-, vy-, z-, za- (přiza-), za- se (přiza- se); nás. *bívati (o) bez předp., bíjeti v. t., nář. bijávat v. t.