boleti ned. (3. mn. -í, -ejí) 1. (koho, 4. p.) působit někomu tělesnou n. duševní bolest: otce bolí zuby; bolí ho, mě ucho; neos. bolí ji u srdce, v krku, na prsou; přen. srdce nad ním bolí; z toho mě hlava nebolí nedělám si starost; už ho hlava nebolí (euf.) zemřel 2. (koho, 4. p.; ~) rmoutit, zarmucovat, soužit, trápit: nespravedlivá řeč ho bolela; ponížení bolí; to mě na vás bolí mrzí ○ předp. do-, na- se, o-, po-, pro- se, pře-, roz- (se), vy-, za-; nás. bolívati, bolívávati ○ předp. v. boleti kromě na- se, vy-