cestovati ned. 1. podnikat výpravu, cestu (pro zábavu n. poučení), být na cestách; konat delší cestu vůbec: cestuje mnoho a rád; c. po Evropě, po celém světě; c. do Norska, na Slovensko; c. neprozkoumaným územím; cestující obecenstvo jedoucí veřejným dopravním prostředkem (pro hromadnou přepravu); přen. expr. pohár cestuje kolem stolu koluje; spis cestuje po úřadech jde z úřadu do úřadu a není vyřizován 2. ob. (~, s čím) (dř.) být obchodním cestujícím: c. pro, za firmu...; c. s galantérií; obch. slang. c. v kůži, v galantérii ○ předp. do-, na- se, od-, pro-, při-, s-, vy-