chyběti ned. (3. mn. -ějí, podst. -ění) být nepřítomen, nebýt někde; scházet (jen o věci), nedostávat se: kdo dnes chybí?; v knize chybí několik listů; iron. tys nám tu ještě chyběl!; to by tak ještě chybělo, aby nepřišel!; málo chybělo (mnoho nechybělo) a byl by spadl málem; nic jí nechybí, je spokojena, co vám chybí? (ob.) co vám je, co vás bolí?; to dítě nám všude chybí stýská se nám po něm; budeš nám ch. poneseme těžce tvou nepřítomnost; nás. chybívati