déšť, dešť, deště m. vodní kapky padající z mračen k zemi (druh meteorologických srážek): drobný, prudký, trvalý d.; jarní d.; podzimní deště a plískanice; d. s větrem, se sněhem; kapky deště; je na d.; sbírá se, chystá se na d., k dešti; spustil se d.; d. bije, tluče do oken; d. je na spadnutí (ob.); jít v dešti, deštěm, za deště; kabát do deště, proti dešti; přen. d. létavic; d. střel, balvanů, květů, otázek, pomluv velké množství postupně n. trvale se projevující; přijít, dostat se z deště pod okap z jedné nepříjemnosti do druhé, nepolepšit si; přibývá toho, roste to jako houby po dešti rychle, houfně; je toho jako hub po dešti mnoho, hojnost; z toho mračna (mraku) nebude d. nebude pršet, přen. nebude z toho nic, to je marná naděje n. zbytečná obava, to se neuskuteční, nestane; ranní d. a ženský pláč netrvají dlouho (pořek.); odb. umělý d., meteor. vyvolaný umělým zásahem do dešťových mraků, tech., zeměd. zařízení k rozstřikování vody, k zalévání; zahr. zlatý d. štědřenec odvislý (bot.); expr. zdrob. deštík, -u (6. j. -u, 6. mn. -cích), deštíček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.: tichý, májový d.; d. padá, šumí