dům, domu m. (6. j. -ě, řidč. -u) 1. stavení, zprav. obytné; budova: obytný, rodinný, činžovní d.; přízemní, jednopatrový, šestipatrový, rohový, nárožní d.; d. s ústředním topením a výtahem; stavba domu; staré dřevěné domy s podsíněmi; chodit d. od domu, od domu k domu, přen. žebrat; snad se d. nezboří, přen. nebude tak zle; obyvatelé domu čp. 452; d. U klíčů, U dvou slunců; d. Páně kostel; pohřeb se koná z domu smutku v němž zemřelý bydlil; Bílý d. (ve Washingtonu) sídlo presidenta Spojených států amerických, přen. president USA a jeho spolupracovníci; přen. sběhl se celý d. všichni obyvatelé domu; filharmonie hrála všude při vyprodaných domech koncertních síních; na konci jednání se d. otřásal potleskem divadlo 2. součást označení sídla něj. instituce, organizace, podniku ap. n. součást názvu něj. instituce atd. samé: kulturní, osvětové domy, méně vhodně domy kultury, osvěty osvětové instituce; domy pionýrů; národní domy, dělnické domy někdejší společenská n. kulturní střediska; Národní d. v...; Obecní d., Slovanský d. v Praze střediska společenského a kulturního života; Kulturní d. v Novém Jičině; D. pionýrů v Praze; D. osvěty v Táboře; obchodní d. velký obchodní podnik (prodávající často zboží všech druhů): obchodní d. Bílá labuť; d. s hedvábím (nik. hedvábím) velkoobchod; Dětský d. pražský obchodní dům se zbožím pro děti; D. obuvi, D. potravin na Václavském náměstí; bankovní d. (dř.) banka; vykřičený, veřejný d. (dř.) nevěstinec; zast. radní d. radnice 3. domov: dospělé děti odešly z domu; vyhnat nezdárného syna z domu; otcovský d.; budu rád, až budeš z domu až opustíš domov, až se tě zbavím 4. domácnost; rodina: velké náklady na d.; host do domu, bůh do domu (přísloví) hosta si máme vážit; vést velký d. žít okázale; paní domu; byl vychovatelem v šlechtických domech; děvče přišlo do dobrého domu †5. rod: vladařský, rožmberský, rakouský d.; člen domu Slavníkova (Vanč.) 6. nář. síň, předsíň (Hol.)