dráha, -y ž. (7. j. dráhou, drahou, mn. 2. drah, 3. dráhám, drahám, 6. dráhách, drahách, 7. dráhami, drahami) 1. prostor, zprav. pruh země, upravený pro chůzi n. jízdu: pěší d.; jízdní d. vozovka; rozjezdová d. pro letadla; škvárová d.; sport. závodní d.; atletická d.; plochá d. (pro závody motocyklistů); sjezdová d. (pro lyžaře); sáňkařská, bobová d. (pro saně, boby) 2. železnice a zařízení s ní souvisící; zařízení pro dopravu vázanou na kolejnice ap. vůbec: jet drahou, poslat drahou vlakem; jít na dráhu (ob.) na nádraží; přejezd dráhy železniční trati, (dř.) koňská d.; kolik tě stojí d.? (ob.) jízdné vlakem; být u dráhy, na dráze, dostat se k dráze (ob.) být zaměstnán v železniční dopravě; Československé státní dráhy (zkr. ČSD); Pražská d., pardubické oddělení Pražské dráhy (v názvech organizačních jednotek ČSD); – elektrická pouliční d.; podzemní d.; lanová, visutá d. 3. místo něj. pohybu n. směr pohybu něčeho n. pohyb sám: vodní, vzdušná d.; sluneční d.; d. Měsíce, hvězd, Země; dráhy molekul; d. střely; anat. nervové dráhy soubor vláken spojujících jednotlivá ústředí centrálního nervového systému; hvězd. Mléčná d. soustava mnoha miliard hvězd (galaxie), k níž náleží naše Slunce; Galaxie 4. způsob, jimž se něco vyvíjí, zvl. něčí život, povolání, činnost: životní d.; učitelská, novinářská, spisovatelská d.; politická d.; úspěšná d. života 5. nář. draha stopa: idu teda po draze (zaječí) (Herb.); zdrob. drážka v. t.; expr. zdrob. *drážička, -y ž.: komické d-y (Ner.)