držeti ned. (3. mn. -í, trp. -žen, zast. -žán) 1. (co, koho; koho, co zač) něco uchopeného mít v ruce n. v rukou n. v náručí a nepouštět: d. péro; d. nůž v ruce; d. opratě; d. dítě za ruku; d. psa na řemínku; d. dítě na ruce, květiny v náručí; d. někomu palec stranit, přát; podporovat ho, myslit na něj; d. někoho (dítě ap.) přísně být na něj přísný; d. někoho zkrátka, na uzdě krotit ho, omezovat ho v jednání; ob. d. někoho v hrsti ovládat, mít v moci 2. (co, koho) uchovávat něco n. někoho v něj. poloze n. stavu: d. tělo, hlavu zpříma; sloup to drží podpírá; d. něco v pořádku; d. něco v tajnosti; své vyprávění drží ve veselém tónu (kniž.); kniha, četba jej drží velmi poutá, zajímá; strach ho drží bojí se; ob. drží ho křeče má křečový záchvat; mléko ho drží zachovává při síle, zdraví; drží ho jen léky zachovávají při životě; d. nad někým ruku chránit jej; d. někoho v šachu mít jej v moci, ovládat jej; d. s někým krok jít stejným krokem, přen. být s někým na stejné úrovni, vyrovnávat se mu; d. někoho nad vodou, přen. chránit před úplnou zkázou 3. (koho, co kde) svou silou, mocí, vlivem někomu, něčemu zabraňovat v odchodu odněkud, v pohybu odněkud; zadržovat: d. děti doma; d. ve vazbě; můžeš jít, nedržím tě; nic mě tu nedrží; d. teplo uchovávat; d. někoho v patřičných mezích nepřipustit, nedovolit mu výstřelky, nepřístojnosti, nevhodné chování; ob. d. někoho od těla nedovolit mu důvěrnosti; d. jazyk za zuby mlčet; d. hubu (zhrub.) mlčet; d. něco pod pokličkou tajit, skrývat 4. (co) mít v držení, ve vlastnictví; mít; spravovat, vládnout (čím), disponovat (čím): d. půdu, pole, zahradu; d. dům v nájmu; d. místo někomu zajišťovat, rezervovat 5. (co) podržovat, udržovat, zachovávat, neztrácet, nepozbývat (čeho): d. barvu; d. lesk; d. fazónu 6. (co) dodržovat, zachovávat: d. smutek, půst; d. svátek světit; d. posvícení; d. slib, slovo plnit; d. modrý pondělek nepracovat po dnu volna 7. poněk. zast. (co) konat; pořádat: d. stráž; d. řeč, přednášku; d. kázání někomu, přen. domlouvat mu; zast. d. soud nad někým; d. sněm 8. (koho, co komu) platit, vydržovat: d. (si) šoféra; d. dětem učitele 9. (co) pěstovat, chovat: d. koně, krávy, drůbež 10. setrvávat v dosavadním stavu; tkvít, lpět: led drží; hřebík drží ve zdi; barva drží nepouští; látka drží je pevná; ob. vlasy mi nedrží nezůstávají v poloze dané jim úpravou 11. zůstávat bez hnutí, nehýbat se; trpělivě se chovat, něco snášet: nehýbej se a drž!; drží při fotografování 12. (na koho, nač) mít v oblibě někoho, mít zalíbení v někom, v něčem; zakládat si (na kom, čem), vážit si (koho, čeho), dbát (nač): d. na učitele; d. na čest, pořádek, čistotu; d. na pěkné šaty; d. na sebe dobře se oblékat n. dobře, čestně si počínat, nezadávat si 13. (s kým; při kom; *ke komu) přátelsky se stýkat; být zajedno, být spojencem, přívržencem někoho, být na něčí straně; podporovat (koho), stranit (komu), souhlasit (s kým), d. dohromady; d. spolu; ti drží při sobě; matka drží s dětmi, při dětech, k dětem; nedrží s žádnou stranou; ob. ona s ním drží má poměr †14. (co) obsahovat: kniha ta držela v sobě formule listů všelijakých (Wint.); dvacetník držel 20 krejcarů stříbra (Kos.) †15. (~, o kom) smýšlet, soudit; domýšlet se, domnívat se: co se tebe týče, já držel jinak; držel jsi o mně něco špatného (Hol.); co držel Hus o svátosti oltářní †16. (koho, co za koho, co) považovat, pokládat, mít: drželi ho za méně bohatého (Pfleg.); držím to za svou povinnost (Prav.); držeti se ned. 1. (čeho; zač, řidč. koho) sevřením ruky n. rukou se s něčím, s někým spojovat, být s něčím spojen: d. se zábradlí; drží se mé ruky; d. se za provaz; drželi se za ruce, kolem krku; d. se máminých sukní, přen. expr. být rád doma; být nesamostatný, nesmělý; d. se někoho za šosy, přen. expr. ve všem n. stále ho následovat; zast. d. se v křížku (Tyl) zápasit, přen. dostat se do sporu 2. (čeho, koho; při čem, u čeho; kde) být stále nablízku někoho, něčeho; pobývat (kde), nevzdalovat se (od koho, čeho, odkud): d. se domova; d. se silnice; d. se u břehu; d. se doma; d. se v městě usilovat o trvalý pobyt v něm; d. se v zaměstnání snažit se v něm setrvat; d. se vpovzdáli, přen. stranit se; d. se v houfu být pohromadě; držet se vpravo jít stále po pravé straně, směrem doprava; d. se úzkostlivě svého průvodce být mu stále blízko; d. se špatné společnosti stále se stýkat se špatnou společností; d. se karet stále hrát; d. se kamen být zimomřivý; ševče, drž se kopyta (přísloví) zůstaň při tom, co dovedeš; boj se dluhu, drž se pluhu (přísloví) hleď si hospodářství 3. (koho, čeho; †ke komu, čemu) mít se k někomu, něčemu, hledět si někoho, něčeho: d. se ženicha; d. se svého lidu; k lidu se drželi (Svět.); držel se k své vlasti 4. (koho, čeho) řídit se (kým, čím), dbát (koho, čeho), zachovávat (co), dodržovat (co): držel se svých přátel, svého otce; d. se zásad, nařízení, zákonů; d. se lidových zvyků, pokrokových vzorů; d. se textů; drž se rozumu a projdeš celý svět (přísloví) 5. udržovat, zachovávat se v něj. poloze n. stavu; zůstávat, setrvávat (jaký, jak): d. se rovně, zpříma; d. se při životě, při zdraví, při síle; d. se na nohou, v rovnováze; d. se nad vodou, přen. bránit se s námahou zkáze 6. trvat, udržovat se: zvyk se drží; přežitky se drží; drží se tam prach hromadí; drží se tam hmyz žije; v pokoji se drží teplo zůstává, uchovává se 7. dobře si vést; osvědčovat se, nepolevovat: dobře se d. v soutěži, v závodech, v práci, v boji; přátelé, držte se! 8. ovládat se, přemáhat se: měl se co d., aby nepropukl v smích; už se celý třás´ a sotva se držel (Ner.) ○ předp. do-, na-, ob-, po- (poz-, poz- se), pře-, při-, při- se, u-, u- se, vy-, za-, za- se, z-, z- se; nás. držívati, držívati se, držívávati, držívávati se (o) bez předp.