drahý příd. (2. st. dražší) 1. stojící mnoho peněz; nákladný (op. laciný): d. stroj; d-á látka; d-á investice; d. postup; ob. d. obchod s vysokými cenami; ten krejčí je d. pracuje za vysoké ceny; za d-é peníze velké, za mnoho peněz; vypadat (dívat se, tvářit se) jako sedm d-ch let (expr.) špatně, bídně (utrápeně, smutně) 2. mající velkou cenu, hodnotu (též vnitřní); cenný, vzácný, drahocenný: d-á minuta, chvilka; d. okamžik; promarnit d. čas; d. poklad (i přen. o člověku); d. kámen drahokam; čest je mu dražší než život, kniž. dražší života; musí se s tím, s ním zacházet jako s d-ou mastí (expr.) opatrně, šetrně; tady je každá rada d-á v tom lze velmi těžko radit, to je bez východiska; pro Kristovy d-é rány (zvolání); (je jako hovádko,) krom té d-é duše bez urážky jeho lidské důstojnosti 3. milovaný, milý: d. přítel; d-á žena; d-zí rodiče; jeho d-é rodiště; básně nám všem d-é; zpodst. můj drahý, moje drahá; zpodst. draho, -a s. řidč. drahota: nastalo velké d.; v době draha; přísl. draze v. t., draho v. t.; podst. *drahost, -i ž.