duševní (†duševný) příd. 1. týkající se duše, vnitřní, psychické stránky člověka (op. tělesný): d. rozvoj, vývoj, stav; d. práce, rekreace, rovnováha; d. choroba, úchylka; d. utrpení, podráždění; d. majetek 2. duchovní, kulturní: hmotné i d. potřeby lidu; podporovatelé d-ho snažení; Praha, d. centrum státu; d-é statky (Staš.) †3. oduševnělý (Staš., R. Svob.); přísl. duševně: d. nemocný; d. reagovat; vynikat tělesně i d.; d. svěží; podst. duševnost, -i ž. duševno (op. tělesnost, hmotnost): princip filosofického dualismu odlišuje d. od tělesnosti