dvojnásobný čísl. nás. dvakrát opakovaný, dvakrát větší; dvojitý: d. vítěz; d. plat; d. počet; d. zájem; d-á péče, trýzeň velmi značná, velká; přísl. dvojnásobně, dvojnásob dvakrát, dvojitě: d. velký; být d. ostražitý; nést něco d. těžce velice, nadmíru; vidět všecko d.; trpět d. velmi značně, dvojnásobek, -bku m. (6. mn. -bcích) číslo vzniklé násobením dvěma; hodnota n. množství dvakrát větší: d. původní částky; sklidit d. obilí; dvojnásobiti ned. (3. mn. -i) (co) d. počet cvičenců; počet obyvatel se za sto let dvojnásobí; zástup se každým krokem dvojnásobil silně se množil, rostl ○ předp. z-