faktor, -u m. (z lat.) síla uplatňující se v něj. procesu; činitel: hlavní, důležitý f.; rozhodující f.; politický, mocenský f.; morální, společenský f.; f. pokroku; hlavní f. jazykových změn; mat. činitel; faktor, -a m. (faktorka, -y ž.) 1. kdo vede n. rozděluje práci, zvl. v tiskárně: f. tiskárny; dílenský f. (zast.) dílovedoucí 2. (dř.) prostředník mezi podnikatelem a domáckými dělníky (zejm. v oboru textilním): f-ři rozdělovali přízi tkalcům; faktorský příd. k faktor, -a: f-á práce; podst. faktorství, s. zaměstnání faktora; faktorace: provozovat f.; vést f.