fotografie, -e ž. 1. obraz přenesený fotochemicky z negativu na papír; fotografický snímek: f. osob, města; album f-í; zachytit na f-i; černobílá, barevná f.; amatérská, umělecká f.; přen. f. skutečnosti, bídy věrné vypodobení 2. fotografování jako obor lidské činnosti: umění f.; technická, filmová f.; příručka f.; škola pro portrétní f-i; fotografický příd. k fotografie, k fotograf: f. aparát; f-á deska; f. film, papír; f. stativ; f-á reprodukce; f. snímek fotografie; f. záběr; f-á příručka; přen. takový jako na fotografii, přesný, naprosto věrný: f-é zachycení skutečnosti; f-á věrnost záznamu úplná, naprostá; přísl. fotograficky: zachytit f.; přen. f. věrné líčení; podst. fotografičnost, -i ž. vhodnost pro fotografování: f. námětu; přen. f. malířského naturalismu snaha o otrocky věrné napodobování skutečnosti; fotografovati ned. (koho, co; ~) pořizovat fotografický snímek někoho n. něčeho; zabývat se zhotovováním fotografií: f. děti, přírodu; dát se f.; umět f.; přen. skutečné umění nefotografuje nenapodobuje otrocky věrně skutečnost ○ předp. na-, o-, pře-, vy-