frekvence, -e ž. (z lat.) 1. ruch, provoz (v úřadech, obchodech ap., zejm. v dopravě): velká f. na poště, v bance; f. na ulici, na mostě; malá f.; pro zdolání mimořádné f. bylo zavedeno deset zvláštních vlaků; překážet f-i 2. docházka do školy, úřadu ap.: jednoduchá, dvojitá f.; noční redakční f. 3. častost výskytu: f. sňatků, srážek; roztřídění nemocí podle f.; f. odborných názvů v jazyco; řazení slov podle f.; fyz. kmitočet: f. kruhová, fundamentální; f. střídavého proudu; med. f. tepu počet tepů za minutu; frekvenční příd. k 1, 3: f. složky po uličního ruchu; – f. pořadí podle frekvence; f. slovník uvádějící frekvenci slov; fyz. f. oblast normálního slyšení; sděl. tech. f. modulace; přísl. frekvenčně: sděl. tech. f. modulovaný vysílač