†bohadle

přísl. zajisté (Jir.)

čihadlo

, -a s. (2. mn. -del) místo n. zařízení na lapání ptáků; humenec: chytat ptáky na č-e, do č-a

dmuchadlo

v. dmychadlo

dmychadlo

, dmýchadlo (*dmuchadlo), -a s. (2. mn. -del) přístroj na stlačování a vhánění vzduchu; tech. nízkot…

dohad

, -u m. (6. j. -u) 1. to, čeho se dohadujeme, domýšlíme; dohadování, domněnka, domysl: d-y středověk…

dohadný

příd. úč. zast. zjištěný dohadem: d-á položka; d-é aktivum, pasívum

*dohadovací

příd. určený k dohadování: d. schůze

dohadovačka

, -y ž. (2. mn. -ček) (nejč. mn.) ob. dohadování: stálé d-y

dohadovati se

ned. 1. k dohádati se 2, k dohádnouti se; domýšlet se, hádat, uhadovat, tušit (co): d. se pravé příč…

dýchadla

, -del s. pomn. dýchací ústrojí: katar d-del

had

, -a m. 1. beznohý plaz protáhlého těla: žáby, hadi a štíři; h. ho uštkl; syčet, svíjet se jako h.; …

hadač

, hádač, -e m. (hadačka, hádačka I, -y ž.) 1. kdo hádá (budoucnost), věští: h-i a hvězdopravci; augu…

hadačský

, hádačský příd. k hadač, hádač: h-é pověry; h-é umění; → přísl. hadačsky, hádačsky

hadačství

, hádačství, -í s. umění hádat (budoucnost): pověry, kouzla, h.; cikánské h.

hadcový

příd. k hadec: bot. h-á step chudá pastvina na půdě obsahující hadec; – H-á step (u Mohelna na Morav…

hadec

, -dce m. miner. nerostný vodnatý křemičitan hořečnatý, zeleně zbarvený; hornina téhož složení; serp…

hadérek

, hadérka v. hadr

hadí

příd. 1. vlastní hadovi, pocházející od hada: h. kůže, jed, sykot 2. něčím podobný hadovi, připomína…

hadice

, -e ž. 1. k had 1, 4: mstivá jako h.; – ty h. zlá 2. ostnokožec s dlouhými tenkými pohyblivými rame…

hadicový

příd. k hadice 3: tech. h-á spojka na spojování hadic; h. vozík na převážení hadic

hadilov

, -a m. dravý africký pták s vysokýma nohama, živící se převážně hady; zool. rod Serpentarius: h. pí…

hadimrška

, -y m. (2. mn. -šek) žert. chytrák

hadimrška

I, -y ž. motor. slang. starší typ malého osobního vozu zn. Tatra

hadina

, -y ž. 1. hadí kůže: střevíčky z h-y †2. had (Čel.); → expr. zdrob. k 1 hadinka, -y ž.

hadincový

příd. k hadinec: h-é listy, květy

hadinec

, -nce m. statná drsně chlupatá bylina s hroznem modrých n. červených květů, rostoucí na mezích n. n…

*haditi se

ned. (3. mn. -í) vinout se jako had, stáčet se jako had: vlasy se hadí; potok se hadí lučinou (R. Sv…

haditý

příd. řidč. kroutící se jako had; klikatý: h-á stezka; h-é klečí; → přísl. haditě: h. se točit

hadohlavec

, -vce m. indická ryba z příbuzenstva rájovce; zool. rod Ophiocephalus: h. pruhovaný

-hadovati

jen s předp.: do- se, od-, u-

hadovec

, -vce m. tech. nebozez, jehož tělo je vinuto ve šroubovici; hadový vrták

hadovitý

příd. mající něj. vlastnost hada, něčím (zprav. podobou) připomínající hada n. (klikatostí) pohyb ha…

hadovka

, -y ž. (2. mn. -vek) 1. nář. tenká a dlouhá kosa (Baar) 2. houba s úzkým špičatým kloboučkem pokryt…

hadový

příd. k had: h-á kůže; h-á panenka (Čap.) ještěrka; tech. h. chladník nádrž s chladicím hadem; h. vr…

hadr

, -u m. (nář. hadra, handra, -y ž.) 1. kus látky k mytí, utírání, čištění ap.: h. na mytí, na podlah…

hadrák

, -u m. (6. mn. -cích) ob. míč z hadrů: kluci kopají do h-u na ulici; — hadrák, -a v. hadrář

hadrárna

, -y ž. (2. mn. -ren) 1. skladiště hadrů, obchod s hadry; přen. hanl. skladiště obleků, zvl. neurovn…

hadrář

, -e m. (hadrářka v. t.) 1. (nář. též hadrák, -a, A. Mrš.) (dř.) obchodník, kt. kupuje hadry (ve výz…

hadrařit

ned. (3. mn. -í) ob. být hadrářem, provozovat hadrářství; přen. hanl. pracovat nedbale, ledabyle (Ša…

hadrářka

, -y ž. (2. mn. -řek) 1. k hadrář 1 (Ner., Rais, Hol.) 2. expr. nepořádná dívka n. žena 3. div. slan…

hadrářský

příd. k hadrář: h-é zaměstnání; h-é zboží; hanl. h-é poměry ubohé

hadrářství

, -í s. práce, zaměstnání, vlastnosti, stav hadráře: provozoval h.

hadrkovat

v. handrkovat se

hadrlák

, handrlák, -a m. (handrlačka, -y ž.) nář. hadrář 1, 3, hadrník 1, 2 (V. Mrš., Preis.), nadávka: h-u…

hadrlump

, -a m. nespis. expr. darebák, mizera, lump, ničema: ty h-e (Kosm., Poláč.)

hadrnický

příd. k hadrník: h-é zaměstnání; h. zevnějšek

hadrnictví

, -í s. práce, zaměstnání, vlastnosti, stav hadrníka

hadrník

, -a m. (6. mn. -cích) (hadrnice, -e ž.) 1. (dř.) obchodník, kt. kupuje hadry (ve význ. 2); hadrář 2…

hadropletník

, -a (6. mn. -cích) (*hadroplet, -a Baar) m. (-pletnice, -e ž.) expr. řidč. tkadlec (Jir.); přen. ub…

hadrovatěti

ned. (3. mn. -ějí) řidč. nabývat vlastností hadru: látka hadrovatí; svaly hadrovatějí stávají se nep…

hadrovina

, -y ž. 1. tkanina podřadné jakosti: tkát h-u; tech. textilní surovina k výrobě jakostních papírů 2.…

hadrovitý

příd. něčím připomínající hadr: h. šat; h-á obuv; h. papír; h-é svaly nepevné, měkké: → přísl. hadro…

hadrovna

, -y ž. (2. mn. -ven) 1. část papírenského závodu, kde se zpracovávají hadry na papírenský materiál

hadrový

příd. k hadr: h. míč, h-á panna z hadrů; h-é lože; h. papír, h-é svaly nepevné, měkké (jako hadr)

hadrykovat

v. handrkovat se

hadřík

, hadříček, hadřička v. hadr

hadýrek

, hadýrka v. hadr

hadži

, -ho m. (1. mn. -iové) (z arab.) muslim, kt. vykonal pouť do Mekky

chadraba

, -y m. nář. dareba, darebák (Hol.)

kruhadlo

(*krouhadlo, Stroup.), -a s. (2. mn. -del) nástroj na krouhání; nůž v krouhačce: krouhat hlávky zelí…

kýchadlo

, -a s. (2. mn. -del) látka dráždící ke kýchání: k. z pryskyřice mahagonu

†lehadlo

, -a s. (2. mn. -del) lehátko, lůžko: (opírá se) o měkké l. (Tyl)

máchadlo

, -a s. nář. místo upravené k máchání prádla: m. na Cidlince (Kub.)

míchadlo

, -a s. (2. mn. -del) míchací nástroj; míchací zařízení u míchacího stroje

naslouchadlo

, -a s. (2. mn. -del) řidč. kniž. naslouchátko

neodhadnutelný

(*neodhadný Čap.-Ch.) příd. takový, kt. nemůže být odhadnut, určen; velmi malý n. velmi velký: n. zá…

odhad

, -u m. (6. j. -u) 1. (čeho) přibližné určení, zjištění, stanovení něj. rozměru, počtu, hodnoty, cen…

†odhadač

, -e m. odhadce (Ner.)

odhadce

, -e m. (5. j. -dce) 1. kdo provádí odhad (zprav. úřední): přísežný o. 2. posuzovatel, oceňovatel: o…

odhadné

, -ho s. veř. spr. poplatek za odhad

odhadní

(*odhadný Šal.) příd. k odhad: o. komise; o. protokol; o. cena stanovená odhadem; o. výdaje spojené …

odhadnouti

dok. (min. -dl, trp. -dnut) 1. (co) úsudkem, bez měření, počítání ap. přibližně určit, zjistit, stan…

odhadný

v. odhadní

odhadovací

příd. týkající se odhadování, určený k odhadování: o. směrnice

odhadovati

ned. k odhadnouti: úředně o. majetek; o. vzdálenost; o. počasí; – o. vývoj; řidč. o. lidi

odhadový

příd. k odhad: o-á norma; o-á schopnost; řidč. o. pohled (Sova) odhadující, pátravý

*ohadřit

dok. zhrub. (koho, co) obléci: podivně ohadřená dívka (Nový)

píchadlo

, -a s. (2. mn. -del) nástroj k píchání: šroubovák s p-em

pohadovat se

ned. nář. k pohádati se; hádat se, vadit se, přít se: pohadovali se (sousedé) o podrobnostech (Staš.…

protihadí

příd. zneškodňující hadí uštknutí: med. p. sérum

rozžehadlo

, -a s. (2. mn. -del) někdejší typ kuřáckých zapalovačů (Štech, Herrm.)

ruchadlo

, -a s. (2. mn. -del) 1. zeměd. pluh s odhrnovačkou válcovitého tvaru 2. čes. lid. tanec (původem z …

ruchadlový

příd. k ruchadlo: r-á orba ruchadlem

sluchadlo

, -a s. (2. mn. -del) přístroj pro nedoslýchavé

spřahadlo

, -a s. (2. mn. -del) žel. řidč. spřáhlo

struhadlo

, -a s. (2. mn. -del) kuchyňský nástroj s ostře vyraženými otvory k strouhání (oškrabování, drobení …

struhadlovitý

příd. řidč. připomínající drsností struhadlo: s-é dlaně; s. hlas (Klička) drsný, hrubý, chraplavý; →…

struhadlový

příd. 1. k struhadlo: s-é otvory; s-é ostří 2. řidč. struhadlovitý: hrubé s-é ruce (R. Svob.); s. hl…

struhadýlko

v. struhadlo

střihadlo

, -a s. (2. mn. -del) tech. nástroj na stříhání plechu ap.

šplhadlo

, -a s. (2. mn. -del) těl. nářadí ke šplhání

švihadlo

, -a s. (2. mn. -del) provaz s držadly na obou koncích, kterým se krouživě pohybuje a přes nějž se z…

tahadlo

, -a s. (2. mn. -del) zařízení, za kt. se tahá; táhlo 1: řidč. a poněk. zast. t. pumpy; t. starodávn…

tahadlový

příd. k tahadlo: žel. t-é ústrojí

turbodmychadlo

, -a s. (2. mn. -del) tech. rotační dmychadlo

*uhadovač

, -e m. hádač 1 (Vanč.)

uhadovati

(*uhodovati Vach., Kar.), řidč. uhádati ned. 1. k uhádnouti, uhodnouti 1, 3: u. příčinu, důvod něčeh…

vahadlo

, -a s. (2. mn. -del) dvouramenná páka vah (ve význ. 5, 6): váhy jsou tím citlivější, čím je v. lehč…

vahadlový

příd. k vahadlo: v-á pumpa; tech. v-é váhy; v. závěs; v-é ložisko

záhada

, -y ž. 1. něco těžko poznatelného, rozumem nedostupného; tajemství 4: rozjímat o z-ách života; meta…

záhadný

příd. 1. obestřený záhadou, tajemstvím; tajemný 1, tajuplný, podivný 1: z. samotář; nejzáhadnější po…

*záhadyplný

příd. plný záhad, záhadný 1: z-á nerozluštitelnost (cifer a čar) (V. Mrš.)

zbohadarma

v. zbůhdarma

zdvihadlo

, -a s. (2. mn. -del) odb. zdvihací zařízení: stavební z-a; vod. stav. z. jezu

zhadrovatělý

příd. řidč. takový, kt. zhadrovatěl: z-é peřiny (Merh.); expr. z-é svaly změklé, zesláblé

zhadrovatěti

dok. (3. mn. -ějí) stát se hadrovým, hadrovitým: látka zhadrovatěla; expr. svaly mu zhadrovatěly sta…

žahadlo

v. žihadlo

žehadlo

, žehaný v. žihadlo a žíhaný

žihadlo

, poněk. zast. ob. žíhadlo, žahadlo (†žehadlo Čel., Šmil., †žáhadlo Klicp.), -a s. (2. mn. -del) bod…

*žihadlovitý

příd. připomínající žihadlo: přen. expr. krutě ž-á psychologie lidské společnosti (Naše d.) kousavá,…