hlad, -u m. (6. j. -u, řidč. -ě) 1. tělesný pocit touhy po potravě, pocit potřeby, nutnosti jíst (v 7. p. často mn. hlady): mám h.; zahánět h.; umřít hladem n. hlady; plakat hladem n. hlady; být hladem, nechat někoho hladem (zř.) hladovět, mám h. jako vlk velký; hlad je nejlepší kuchař (přísloví) nejlépe chutná hladovému 2. nedostatek potravin, bída: vypukl h.; zuřil h. a mor 3. expr. (po čem) chtivost, žádostivost, lačnost, touha: h. po penězích; h. po moci; h. po půdě, po zboží, po knize; expr. zdrob. *hladíček, -čku m.; hlad, -a m. ob. expr. chtivý, chamtivý, lakomý člověk, hladovec: selský h.; být h. na peníze