hlaveň, -vně ž. 1. rourovitá část střelné zbraně, kudy prochází střela: h. pušky; dělová h. †2. opálené n. hořící poleno, pochodeň: jen sporá h. ještě něco dýmu vydávala (Erb.); schytali (chlapci) hořící hlavně (Něm.) †3. (u sloupu) hlavice: ozdobná h. sloupová (Lum.)