hmotný příd. 1. k hmota; s hmotou souvisící, hmoty se týkající; hmotou tvořený; mající vlastnosti hmoty; takový, který lze vnímat smysly; materiální: h-á podstata světa; h. svět; h-á skutečnost; duchovní i h-é požitky; duchovní i h-á kultura lidu; h-é statky potraviny, oděv, obuv aj.: h-é zásobování; h-é rozpočty; ekon. h-á výroba výroba hmotných statků; fyz. h. bod základní prvek mechaniky, nemající žádný rozměr; h-é záření tvořené letícími částicemi hmoty 2. týkající se hospodářské, finanční stránky, uspokojování osobních potřeb; peněžní, finanční, majetkový, materiální: h. prospěch; h-é zisky; h-é poměry; h-á škoda při požáru; h-á úroveň, tíseň, podpora; h-é výhody; h-é starosti; práv. h-é právo občanské soubor právních norem upravujících občanskoprávní vztahy †3. mající množství hmoty, tvořený velkým množstvím hmoty, masívní, těžký, mohutný: h-á věž hradu (Jir.), h. kočár (Havl.), h. prsten (Herrm.); h-á ručnice (Krásn.), přísl. hmotně: h. znázornit; h. cítit tělesně, fyzicky: duševně i h. hynout; – h. zabezpečit, podporovat finančně; podst. hmotnost v. t.