holub, -a m. (6. mn. -ech) pták s kráčivýma nohama jehož jedna zdomácnělá odrůda (holub domácí) se pěstuje v mnoha plemenech (stavák, říman, pávek aj.) pro chutné maso mláďat a z chovatelského zájmu: na střeše vrkali h-i; h. houká, bublá; kroužící hejno h-ů; chovat h-y; poštovní h.; ob. točit se, vrtět se jako h. na báni být neklidný, nestálý: zálibně, rozpačitě ap. se otáčet na místě; nadýmat se, nafukovat se jako h. být pyšný; lepší vrabec v hrsti než h. na střeše (přísloví) je výhodnější mít málo, ale jisté, než mnoho, ale nejisté, čeká, že mu budou pečení h-i lítat do huby že se bude mít dobře bez vlastního přičinění; zast. mít v ruce cvrčka místo h-a (Tyl) být podveden, oklamán, zool. rod Columba: h. skalní; h. doupňák aj.; sport. hliněný, asfaltový h. plochý kotouč k cvičné n. závodní střelbě broky